Prazska burza a program Start – proc to nejde?

Z povzdali koukam na Prazskou burzu a rikam si jak je skoda, ze se program Start nikdy poradne nerozjel. Pripada mi to jako nadherne jednoducha moznost jak verejne upsat akcie. Jednoducha beru v porovnani podle pozadavku na jinych burzach.

Proc si myslite, ze se to v CR nikdy poradne nerozjelo?

A jake by bylo vlastne ocekavani takovych investoru? Dejme tomu, kdyz v USA budu jednat s investory tak ohodnoti Shipito na zhruba 6-8 nasobek zisku nebo 1.3 nasobek obratu.

Kdyz jsem kdysi uvazoval nad obchodovanim Shipito na Warsavske burze tak mi bylo receno, ze je moznost dosahnout valuace az 10 nasobku zisku. Tehdy se mi to zdalo malo:-). A nebyl jsem uplne nadseny. Bylo to, ale tim, ze Shipito rostlo a ja jsem videl, ze dalsi rok budu mit ten zisk trojnasobny.

Me toto zajima hlavne ve vzdelavaci rovine. Kdyz se firma rozdeli na drobne akcie a da se lidem moznost investovat v malych castkach co je presne to ocekavani. Dosahne se lepsi valuace nez pri jednani s velkymi investory? Zkuste mi dat nejaky feedback podle tech cisel co pisu. Co se vam zda drahe a co ne?

Spread the love

19 thoughts on “Prazska burza a program Start – proc to nejde?

  1. Já mám ty otázky na konci postavené dost jinak. Ten rozdí­l mezi malými akcionáři a velkými investory nevní­mám moc peněžně, ale spí­š pocitově. Mám totiž dojem, že když budu mí­t velkého a silného investora, který jde hlavně po penězí­ch, tak mne může tlačit do rozhodnutí­, které mi budou proti srsti. A to nejen proto, že by třeba z toho chtěl krátkodobě co nejví­c profitovat, ale i z dlouhodobého hlediska. Zatí­mco teď se snaží­m firmu směrovat tak, aby nás to primárně bavilo (a samozřejmě uživilo), tak s velkým investorem se bojí­m, aby nás netlačil směrem k maximální­mu zisku, což ale znamená jí­t někam, kde by nás to nebavilo…

    To když by bylo spousta malých akcionářů, tak v tom vidí­m dvě zásadní­ výhody. Jednak se tedy nemusí­m (moc) bát, že by firmu začali tlačit směrem, kterým nechci, ale také by se mezi nimi mohli nají­t lidé zapálení­ do deskovek a nakonec by nám mohli dost prospět.

    Ale nejsem si jist, jestli to takhle jde stavět i u firmy jako Shipito, pro její­ž produkt se asi nenadchne nějaké velké množství­ lidí­, kteří­ by byli ochotni investovat. Naví­c ty to asi vidí­š ví­c o těch penězí­ch a méně o další­ch věcech. Né, že by mi teda na penězí­ch nezáleželo, ale mnohem ví­c si cení­m toho, že dělám s dost fajn lidma a že nás naše deskovky fakt hodně baví­. Jasně, musí­ nás to rozumně uživit a mí­t perspektivu do budoucna, ale není­ pro mne kritické, aby to vydělalo co nejví­c peněz.

  2. On je to spí­š problém v tom, že v ČR nejede celá burza. Většina českých úspor je stále v depozitech (spoří­cí­ účty, stavební­ spoření­), pří­padně ve fondech peněžní­ho trhu a podobných nesmyslech.

    Poslední­ch několik IPO skončilo průšvihem. Nebýt duální­ch listingů, což jsou vesměs junkové papí­ry (CETV, neslavné KITD), tak se dá na české burze obchodovat jen pár papí­rů – teď je určité riziko, že jeden z nejlikvidnější­ch titulů nový majitel stáhne z burzy.

    Čili IPO na české burze pro investory není­ nijak lákavou záležitostí­ i kvůli tomu, že by nejspí­š dosáhli na nižší­ multiple, než když si půjdou pro pení­ze na mnohem aktivnější­ burzu Varšavskou.

    Jinak motivace pro vstup na burzu je většinou ta, že firma už má tak velkou valuaci, že žádného individuální­ho investora neseženete. Teď (2015) se napří­klad chystá na českou burzu jeden pivovar a u něj je primární­m motivem právě vyplacení­ jednoho z původní­ch investorů.

    1. Vzhledem k tomu, jaká je v ČR dlouhodobě kultura kolem akcií­, není­ se co divit. Od počátku je úplně v pořádku minoritní­ akcionáře beztrestně obrat, takže drobní­ investoři jsou prakticky vždy na straně poražených.

      Jen pár pří­kladů “blue chips”:

      IPB – tunelují­cí­ Nomura pohádkový zisk a ještě od vlády zpětně slí­benou beztrestnost za stažení­ arbitráže, stát který zanedbal dohled ztráta, drobní­ akcionáři stoprocentní­ ztráta

      ArcelorMittal – tunelují­cí­ majoritní­ vlastní­k vyvádějí­cí­ léta zisk, stát něco málo dostal, drobní­ akcionáři naprosto okradeni při vytěsnění­

      ČEZ – dlouhodobě dojená společnost (např. rekonstrukce Prunéřova) drží­cí­ zdání­ úspěchu jen dí­ky sypání­ státu z druhé strany (distribuční­ poplatky, levné uhlí­ na vstupu a tržní­ cena energie na výstupu). Jakákoliv budoucnost je zcela v rukou státu, zda potopí­ nebo zajistí­ zisk třeba formou nějaké skryté daně (cenové garance). Kdo chování­ státu dokáže kontrolovat nebo být alespoň v předstihu informován, má vystaráno. Ostatní­ jsou za hejly.

      NWR – před úpisem vyveden klí­čový majetek, po úpisu minimálně zneuží­vána pro pohádkové odměny managementu ovládají­cí­ firmy

      AAA Auto Praha – jakmile se začal stav hospodaření­ otáčet k lepší­mu, okamžitý strašák vytěsnění­ z průměrné obchodované ceny, kdy firma byla na hranici bankrotu

      Asi každý kdo to sleduje by našel další­ch X pří­kladů. To nemluví­m o minimálně polovině akciovek z kuponovky, které prošly kolečkem [převod na listinnou podobu ->(X krát) umělá změna třeba nominálu, sloučení­ nebo naopak spojení­ a s tí­m spojená výměna plus dražba nevyzvednutých akcií­, přičemž informace o stavu společnosti měl jen management ->vytěsnění­ těch pár co dokázalo postupně vyměňovat]

      Sorry, ale v ČR do akcií­ prostě ne. Tohle se bude napravovat dekády a není­ to jen o legislativě. I dnes je tu pár zatí­m slušných firem (namátkou PegasN.), ale kdo by se chtěl hrabat v té celkové žumpě. Takže na českou burzu jdou dlouhodobě jen prostředky, které v podstatě musí­ (penzijní­ fondy).

      1. Někdy si řikám, že John po těch 12 letech v USA musí­ mí­t pocit, že Češi jsou strašně negativističtí­ a pořád si na něco stěžují­…

        Jestli to čteš, Johne, tak věz, že tento pří­spěvek je naprosto přesným popisem některých průšvihů, které s českými akciemi poslední­ desetiletí­ byly, bez jakékoli reálné možnosti se jim bránit legální­ cestou u soudu.

          1. Dokud tu bude squeeze out, nikdo normální­ nedá pení­ze do akcií­ :o/ Ostatně, jestli se dá věřit českým akcií­m (aspoň těm velkým) se brzy ukáže na O2, tam by bylo vytěsnění­ docela hezká ukázka toho, co je tu možné

    2. Naprostý souhlas a hlavní­m problémem jsou naši politici. Přes burzu se nedá vzí­t úplatek a tak se tu neděje to, co je v okolní­ch státech normální­. Privatizace státní­ch firem formou nabí­dky na burze. Zkrátka likvidita je tu zajištěna jen v primární­m trhu a tam je pár papí­rů. které jsou už trošku “vymačkané”, žádný nový ví­tr. Dokud stát nebude chtí­t posunout BCP někam jinam, je odsouzena k zániku

  3. Podle mě upisování­ menší­m investorům má výhody v podmí­nkách spí­še než v ceně. Jinak v ČR zkusil zají­mavý úpis hosting Wedos (akcie za 3. mil Kč prodali za méně než hodinu) a vydal ty akcie pro zákazní­ky jako benefit. To by možná bylo pro Shipito zají­mavější­, vydat akcie zákazní­kům…

    1. A mas predstavu jakou ty akcie Wedosu maji ted skutecnou cenu? Cele to byl jen dobry ucetni tah, navic to opravdu dost lidi koupilo.

      1. To je podle me docela otazka.. je vubec legalni takto verejne nabidnout akcie a prodavat je? Chapu, ze kde neni zalobce neni soudce. Ale pripada mi to na hrane.

        A pak tam chybi docela ten prvek mit moznost akcie prodat. Coz ma resit ta burza.

        1. Je to celé legální­, nebojte. Připravovali jsme to rok a to včetně notářů, právní­ků a auditorů.
          Byl to vcelku zají­mavý krok a zají­mavá zkušenost. Nikdo na tom neprodělal. Jako firma jsme vyrostli již o stovky procent.

          Cena akcií­ se těžko takhle měří­, ale stále je větší­ zájem o nákup akcií­, než prodej a tak prodejní­ ceny jsou výrazně větší­, než původní­. Pro akcionáře zatí­m není­ nic jako dividenda, protože rosteme a investujeme, ale i to bude. Slibovali jsme od roku 2015. Nyní­ z toho mají­ akcionáři slevu na prodloužení­ služeb, což je skutečně atraktivní­, když jsou našimi zákazní­ky (mají­ tak nepří­mo dividendu 20%) a pokud se prodejní­ ceny zvýšily, tak se jim i jejich vklad zvýšil.
          U nás to byl pokus. Šlo o to, zda bychom byli schopni přes podobný úpis financovat nějakou velkou investici nebo rychlý růst. Osvědčilo se to a tak ví­me, že to je v záloze pro pří­pad potřeby.

          Tenkrát jsme i zkoušeli dojednat Start na pražské burze, ale jednak to nemělo efekt pří­mo ke klientům (takhle jsou naši zákazní­ci zároveň akcionáři) a jednak proti nám seděla “banda” právní­ků a bankéřů, kterým nešlo o nic jiného, než všechny “odrbat”. Jak nás, tak i kupují­cí­ akcionáře. Nemělo to smysl…

        2. Pokud má firma základní­ kapitál přes 20 mil. Kč a splní­ některé další­ podmí­nky (např. prospekt cenného papí­ru musí­ schválit ČNB), tak je může upsat formou veřejné nabí­dky.

          Nemohu tvrdit, že oni vše měli splněno, neboť do toho nevidí­m, ale obecně to tedy legální­ je.

          Sekundární­ převoditelnost je druhý problém, mí­sto burzy vám zbývají­ inzeráty (Wedos sliboval, že udělá nějakou platformu, ale zatí­m se to nerealizovalo) a likvidita takového podí­lu je samozřejmě násobně nižší­.

  4. Těch pří­čin je celá řada a většinou souvisí­ s vládní­ politikou a zákony. Historicky Pražská burza vznikla hlavně pro podniky z kupí³nové privatizace a tehdejší­ zákony byly napsané tak, že IPO nešlo prakticky realizovat. Např. požadovaly, aby určité cenové informace o akcií­ch byly známy ještě dlouho předem než dochází­ k jejich upisování­, což v podstatě nebylo realizovatelné, protože cena se určuje dle zájmu nakupují­cí­ch. Po změně zákonů došlo k první­mu IPO (Zentiva) došlo ví­ce než po 10 letech, pak dva roky nic a následovaly IPO ECM , další­ rok AAA, VIG, potom NWR, ORCO Bohužel tyhle IPO byly realizovány těsně před krizí­ a většina emisí­ to šeredně poznamenalo, což řadu menší­ch investorů od burzovní­ch obchodů odradilo. Předminulý rok česká vláda změnila zdanění­ pří­jmů z nákupů a prodeje akcií­ u fyzických osob (dří­v to bylo osvobozeno po půl roce, nyní­ 3 roky nebo limit 100 000), což je další­ hřebí­ček do rakve. Druhá věc, že tohle vyhovuje bankám, protože české firmy si pro kapitál musí­ chodit k nim a tí­m pádem i veřejnost má pení­ze u bank, protože jinde nemají­ moc šanci.

    Na rozdí­l od polské vlády , česká vláda pro posí­lení­ burzy neudělala nic. V Polsku vláda přes burzu privatizovala státní­ podniky a tí­m přitáhla zájem nejen zahraniční­ch investorů. Následně podpořila vznik penzijní­ch fondů a povolila jim investovat na kapitálovém trhu. Tí­m pádem tam burza celkem funguje.

    Burza vs privátní­ investoři – pokud burza funguje dobře, tak by měla být valuace vyšší­, protože je to v podstatě aukce – volná soutěž, kde mají­ pří­stup všichni, jak velcí­ tak menší­ investoři. Nese to sebou samozřejmě nějaké požadavky na veřejnou informační­ otevřenost, což při privátní­ investici není­ potřeba řešit.

    Co se týká konkrétně Shipita – tam záleží­ kde jsou určité meze růstu, pokud bych viděl, že zisk poroste, tak bych investici za 10násobek zisku bral. Dej když tak vědět :-))

  5. Niekedy private equity vykupujú akcie z burzy za ceny vyššie ako je trhová cena na burze (na sekundárnom trhu). Inokedy sa zase spoločnosti na burze obchodujú za vyššie násobky ako neburzové spoločnosti.
    Ví´bec by som v tom nehľadal súvislosť v zmysle že by si cez IPO mal dostať viac peňazí­ ako pri súkromnom predaji. Skí´r je to šikovnosti vo vyjednávaní­. A pri IPO o šikovnosti vyvolať záujem inštitúcií­ v primárnom úpise. Pretože pri IPO zase len predávaš veľkým inštitúciám. A až následne sa začne obchodovať na sekundárnom trhu a k akciám sa dostanú malí­ investori. Nikto ti totiž nezorganizuje IPO bez toho, aby mal záujem od inštitucionálnych investorov, ktorí­ chcú nakúpiť v primárnom úpise a predať malým investorom na sekundárnom trhu.
    Žiadna investičná banka sa nebude spoliehať len na neistý záujem malých investorov.

  6. a) neschopny Koblic, ktery systematicky utlumil i hlavni trh (natoz pak Start). Pristup polske burzy, ktera aktivne porada roadshows, snazi se jit vstric pozadavkum firem i investoru, snazi se prodat sebe sama, politici ji aktivne podporuji vs. pristup neaktivity, nezajmu a preregulovanosti v CR.

    b) systematicky spatne nastavena – obrovska mira regulace a administrativni zateze. Nakladovost pro spolecnosti je natolik vysoka, ze businessove nedava smysl. i) uvedeni na burzu; ii) prubezne pozadavky po uvedeni na trh

    c) problematicky exit. Mam malou firmu, rostu a preji si exitovat. Na hlavni trh jsem prilis maly, pro private equity mam rozdrobenou akcionarskou strukturu, ktere komplikuje vykoupeni.

    V CR se muzeme vymlouvat jak to nejde, ale je to pouze nase nevule a neschopnost, ze zde mame nefunkcni burzu. Na druhou stranu velice pozitivni je, ze nefunkcnost burzy nahrazuji individualni investori a private equity skupiny a v tom jsme v CR opravdu dobri a tyto skills vyvazime do celeho stredoevropskeho regionu. Takze vse zle je k necemu dobre a prinasi nam prilezitosti jinde.

  7. z realnych skusenosti – je to velmi o marketingu. Velmi malo drobnych investorov pocita multiples, alebo rozumie suvahe. Kupuju story a znacku. A pripadne benefity spojene s vlastnictvom akcii – nieco na sposob spominaneho Wedosu. Zaroven ale velmi pomaha, ked im das moznost z toho vystupit – napr. cez kotaciu na burze.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *