Jak jsem psal clanek Otravni pravnici, tak se cely problem okamzite vyresil.

Po mem emailu at si najdou jiny sklad jsem obdrzel telefonat. Vsechny (doopravdy vsechny) pripominky od pravniku mohou byt ignorovany a najemnik mi rekl, ze podepisou smlouvu jak je. Ze to bylo trosku nedrozumeni, a v nicem problem neni. Smlouva je podepsana. Penize za najem a deposit jsou poslany.

To ze jsem byl ochoten o ten deal prijit naopak zajistilo, ze se uzavrel.

Normalni postup pri vyjednavani v teto situaci by byl, ze bych si taky najmul pravnika. S tim bych si dal par telefonatu, abych mu vysvetlil situaci. Co a jak chci vyjednavat nebo kam jsem az ochoten jit. Muj pravnik by si dal telefonaty s jejich pravniky. Nakonec by se udelal nejaky kompromis. Handrkovalo by se o kazdy bod. Obe strany by za pravniky dali min. nekolik tisic dolaru. Prinejmensim pocitam tak 10 hodin billable hours krat $380 na hod. = $3,800.

Vysledek by byl pro me horsi, ze by me to stalo vice penez a smlouva by byla pro me horsi nez je ted.

To ze jsem byl ochotny riskovat, ze o najemnika prijdu se nakonec vyplatilo. Mam pocit, ze mi to casto vychazi, ale je to tim, ze si ten risk nesu sam. Kdybych mel spolecniky nebo investory, a pak by takto nejaky deal nevysel, tak bych docela chapal, ze by mi to davali za vinu, ze to je kvuli memu chovani. Misto toho abych pracne vyjednaval bod po bodu a snazil se udelat kompromis, tak jsem jim dal v podstate ultimatum. Nemam rad zbytecna vyjednavani, telefonaty a schuzky. A proste vim, co jsem ochoten vyjednat a co je zhruba fer nabidka. Takze jsem to timto trosku urychlil.