Ahoj Johne,
Vzpominal jsi zmenu mysleni emigrantu a proc uspeji. A taky tu pohodlnost, kterou treba vcechach mame. Necim podobnym prochazim. Mam vseho vice nez dost. Skolu (student), bydleni, jidlo, praci, ze které mam peníze na vyziti. Casto premyslim, jestli je mozne umele navodit podmínky nedostatku a nutnosti, abych makal. Jsem od přírody dost lenivy. (i když vim, ze to je spise vyhoda, snazim se delat vse jednoduse a efektivne, abych mohl zase lenosit). Mas ze svých zkusenosti nejaky figl na to, jak se neustale posouvat i kdyz citis pohodlnost? Jakou jednu jedinou vec bys mi doporucil? Clovek pomalu prosi, aby se něco posralo, aby mel proc zase makat, tvorit a posouvat se dale ‘¦
Diky za zkusenosti.
Lukas
S Lukasem jsme se domluvili, ze ten jeho dotaz otiskneme na blogu. Ono totiz kdyz se ma clovek relativne dobre, tak je velmi tezke se dokopat k nejakym vykonum. Proste se nechce. A vidim to sam na sobe. Pohodlny zivot je velmi prijemny, jen to cloveka neposouva nikam kupredu. Naopak stres a tezke situace posouvaji kupredu, ale nikdo o ne nestoji, protoze to je neprijmne. Me porad pripada, ze kdyz se clovek prestehuje do jine zeme tak je nucen zjistit jak se novem prostredi uchytit. Takze to je jeden ze zpusobu jak se posunout. Klidne napiste svuj nazor nebo co vam pomaha do komentaru.