Co resim v posledni dobe

Znate situace, ze se snazite neco zaridit a jde to neuveritelne tezcea pomalu? A at delate cokoliv tak jen neumerne ztracite cas a progres je minimalni?

Me osobne, tohle ubiji uplne nejvice. Hlavne proto, ze nejde nejak aplikovat vlastni usili a je potreba obrovska trpelivost. Nakonec se pak takove projekty tahnou strasne dlouho.

Nejcasteji je to prehnana byrokracie. Kdyz stavim (a mimochodem porad jeste doresuji u meho projektu na skladech), tak na to narazim. A celou dobu si rikam, jak se politici muzou divit, ze se treba malo nekde stavi, kdyz si predstavim ty prekazky. Ono uplne staci kdyz urednik ma mesice na rozhodovani veci co by sly vyresit za par hodin. Nebo kdyz urednik ani vlastne nezna pravidla nebo si je upravuje podle sebe.

Podobne ted resim dalsi frustrujici zalezitost, ktera zacala uz pred Covidem. Financni urad v USA (IRS), taky nefunguje jak pred 20 lety kdyz jsem v USA zacinal. Behem Covidu se to stalo hodne tragicke. Nestihaji ani procesovat danova priznani, ale samozrejme povinnosti na poplatniky jsou porad stejne. Takze ja takto uz cekam pres tri roky na vraceni velke castky penez. Nejdrive tvrdili, ze jim priznani neprislo potvrzene. Pak vzdy trvalo 6+ mesicu, nez se na nove priznani podivali. Pak treba nasli neco co se jim nezdalo. Pak dalsich 12+ mesicu cekani. Posledni rok to resim pres Taxpayer Advocate, coz je organizace kam si muzete stezovat na IRS. I ten Taxpayer Advocate uz nefunguje jak drive dobre fungoval. Ani oni uz nestihaji. Jsou schopni neco slibit a pak mesice neodpovidat. Takze tohle jsou zalezitosti, kdy neustale delam nejake follow ups.

K tomu doresuji problemy zpusobene sankcemi na Rusko a minery co nam tam uvizly. To uz je ve fazi soudniho sporu. Soudni spory jsou financne  casove extremne narocne. Tahne se to strasne.  Vzdy se najde nejaka moznost pro pravniky, aby to udelali jeste komplikovanejsi a casove narocnejsi.

Uprimne receno srdcem jsem byl vzdy radeji podnikatel co nekde neco budoval na zelene louce.  Ta kreativni cinnost je pozitivni. Do toho mi nevadi dat 100% energie. Ale tyto dlouhodobe a komplexni problemy, ktere jde jen limitovane ovlivnit, me dost ubiji.

Takze ted jsem rozhodnut:
1. Rusim muj dalsi developersky projekt. Mam pocit, ze do budoucna uz nic dalsiho stavet nechci. Aspon ne ve state jako Kalifornie, kde ta byrokracie je brutalni. Jen tech ruznych studii co jsem musel platit na zachytovana destove vody (temer tady neprsi) a co to stalo na projektech je uz doopravdy uplne mimo.
2. Tezeni bitcoinu uz jen jedine vse ve vlastnich prostorech. Budovani vlastnich data center je pro me jediny zpusob. Neverim uz temer zadne treti strane.
3. Nechci uz rozjidet zadne dalsi podnikani:-)

Spread the love

33 thoughts on “Co resim v posledni dobe

  1. Užívaj konečne, čas uteká. Je toľko krásny miest, ktoré sa dajú navštíviť, nielen to, je toľko vecí ktoré sa dajú robiť, od kitovania, cez potápanie až po lezenie po horách.
    Život je krátky tak si ho treba užiť, hlavne keď má človek na to peniaze.

  2. John, zabudol som k bodu č.2. Diverzifinovať treba, mám namysli ťažbu BTC vo vlastných priestoroch. Veľké spoločnosti to už robia. Kupujú AI čipy a popri ťažené BTC a prevádzkujú datacentrá pre AI. Týmto smerom by som išiel aj ja.

  3. Proč?

    Jsem jen obyčejný kluk, ale občas si říkám, proč stojí bohatým lidem zato řešit neustálé problémy, byrokracii a fuckupy, které jim už zásadně nezlepší ekonomickou situaci ani sociální postavení?

    Stojí další placaté auto v garáži, vila v Belize a private jet v hangáru za neklidné spaní, každodenní stres a často pochroumané zdraví?

    A nejde jen o úspěšné a obdivuhodné lidi. Neměl by třeba takový Krejčíř nebo Kožený radši o něco menší šrajtofli, ale klidný život v ústraní? 🙂

    1. Nejlepsi je nic nemit. Pak nemas starosti!:-) V uplnem minimalismu je nejmene starosti. Jakykoliv majetek mas tak uz se o nej musis starat (nebo o nej driv nebo pozdeji prijdes). Takze to je spise o tom najit ten balanc neco mezi.

      1. Nebo mít SP500, ono to tam tak klidně leží, přibývá a to nejlepší co pro to můžeš udělat je nešahat na to a podívat se na to jednou za deset let :)) Tak to mám položené já a zatím relativní spokojenost, jen mi pár let trvalo vybudovat si emoční nezávislost na tom, jestli se to hne nahoru nebo dolu, dneska mě to vlastně i kdyby se to hlo o 20% dolů ani nijak nevzrušuje.

      2. Stačí jedno bydlení, nějaké hezké auto, peníze na účtě a hlavně mít pevné zdraví a volný čas, který určuju jen dle sebe… ženská a děti dojdou sami 🙂 a i odejdou.

    2. Ty nejúspěšnější lidi prostě nedělají věci pro další placaty auto v garáži ani pro private jet. Cíl je ta činnost sama o sobě, potěšení je udělat věci efektivněji a líp než je udělal někdo jiný. Žiješ v iluzích sociálních sítí, kde dneska žijou reality show všichni, kde ti, co na ty placaty auta mají předstírají, že jim o ně jde, přičemž je to jen mindfuck game na ty, co na to placaty auto nemají, ale v honu na něj odevzdají vše. Smyslem života chlapa do teď byl boj a v přeneseným slova smyslu to byl byznys. Od teď to jsou teploussky rozhovory u late, guacamole a acai. Tak schválně jak dlouho to vydrží pohromadě.

  4. Tohle co píšeš je moje ohromně silná vlastnost, prorvat cokoliv a zas se u toho tolik nestresovat. Já se hodně soustředím na dny, aby moje dni byly dobré a za den jsem udělal nějaký progress, a tyhle komplexní problémy řeším přes úkolovníky, typu někoho mám za měsíc zaurgovat, tak to hodím do úkolovníku, a dál se tím nezabývám.

    Díky úkolovníku mám úplně prázdnou hlavu, a dokážu řešit super komplexní problémy. Třeba přijdu z práce, a mám prostě prázdnou hlavu, často ani druhý den vůbec nevím, na čem dělám, musím se podívat do poznámek. Fakt na tyhle věci pomáhá organizovanost.

    A co je strašně důležité je soustředit se na proces a ne na cíl, tj. pochválit se každý měsíc za to, že jsi udělal něco proto, aby ti vrátili daně, pochválit se každý měsíc za to, že něco buduješ a udělal si krok a nedívat se na nějaký cíl v budoucnu, ale být vděčný za jednotlivé kroky.

    Mít radost z toho, že lezeš na horu, netěšit se na vrchol, ale užívat si tu cestu, to je neskutečně důležité.

    Doporučuji aplikaci “Headspace” na meditaci, a každý den si dopřát 10 minut vypnutí.

    1. Ty už jsi na to přišel ale také pozdě.
      Nevím má John děti? Někdo se honí, aby jim to vše předal…a nějak to jelo dál, jinak ten důvod asi nevidím. xxté placaté auto (dobrá Vávrovina) si myslím, že taky nepotřebuje a ani nemá?.. na co.

  5. Prijde mi, že to od Pizzouna jde uz jen z kopce ?!, mozná je nejlepsi se na to uz vysrat a proste si uzivat to, co clovek vybudoval…. proc chtít neco víc, dál, kor v teto době…. prostě už nic. Co nového se vymyslí, tak stojí za hovno.. a ty starosti..

  6. Teď si vem, že v Evropě je to ještě daleko horší, než v USA. Tam už kvůli byrokracii podnikat nejde vůbec. Já ještě pořád doufám, že se USA z osudu Evropy poučí. Evropu jsem už odepsal.
    K tomu IRS: Já vím, že je k vzteku, když tam máš peníze, které z nich nemůžeš dostat. Ale představ si, kdyby naopak měli dostatek zaměstnanců a měli čas neustále buzerovat. To by bylo ještě horší, než současná situace 🙂

    1. Evropa má v dnešní digitální době jiné příležitosti. Před pár lety jsem řešil, jestli má cenu se odstěhovat za prací do US (dostal bych zelenou kartu do 1.5 roku). Protože jsem zároveň začínal byznys po večerech, počítal jsem to a daně bych dohromady platil víc v US, navíc s IRS je to opruz už na pořád, člověk musí hlásit všechno odevšad.
      Zůstal jsem v Evropě a díky drobné díře v zákonech mezi dvěma zeměmi (nekompatibilita zákonů zemí s bývalými koloniemi vs. ČR) dnes víceméně daně z podníkání neplatím, legálně. Metoda pasivního odporu proti systému podle Gándhího 🙂

      1. To je fajn řešení, když v USA žít nechceš. Pokud tady chceš žít, protože tady svítí sluníčko, je tu hezká příroda, je tady s Jeepem kde jezdit v terénu, dobře se tu lyžuje atd., tak se s těmi daněmi člověk musí nějak smířit. Samozřejmě, je vhodné aspoň bydlet ve státě, kde jsou nulové státní daně z příjmu. Takže Kalifornie padá, ačkoliv je tam krásná příroda i počasi.
        Řešení, jak se téměř úplně zbavit daní, by bylo třeba využít daňové výhody v Portoriku. Jenže, kdo by tam aspoň těch 6 měsíců vydržel. Bylo by to takové lepší vězení, aspoň pro mě 🙂

        1. No, zrovna to lyzovani… Pro cloveka zvykleho z Alp je serverni Amerika co se tyka lyzovani nalestena bida (USA i Kanada si muzou podat ruce). 😀

          Dodnes jsou lanovky z 90. let i ve vyhlasenych echt resortech typu Whistler, Aspen, Lake Louise… vecne buzerujici ski patrol kdyz clovek jede rychleji, apod. Ziju v Alberte a kazdou zimu vzpominam na Chamonix, Zermatt nebo Livigno, kam jsem jezdil jako maly, protoze severni Amerika neni na jejich urovni ani o 20 let pozdeji. 😀

          1. Není to tak zlé. Když člověk může lyžovat ve všední den a ne o víkendu, je USA velmi dobré. Problém byl teď, zejména u nás u Lake Tahoe, když všichni “pracovali” z domova. Snad už to končí a firmy z Bay Area naženou lidi zpět do kanceláří. Zejména je třeba, aby museli být v kanceláři v pondělí a v pátek 🙂 Trochu je problém, že Vail rezorty se profilují jako levné a přístupné pro každého, ceny sezónních skipasů jsou u Vailu opravdu nízké. To je pak problém s přeplněností rezortů jako je u nás Heavenly nebo Northstar. Ale zase je volněji jinde – v menších střediscích nebo i v rezortech, které vlastní Alterra (u nás Squaw Valley/Alpine Meadows).
            Jinak nevím, jak jinde, ale u nás ski patroly kontrolující rychlost padly za oběť úsporám a nedostatku pracovních sil. Naposledy otravovali někdy před pěti lety 🙂

            1. Jen v označených zónách, kde by se mělo jezdit pomalu (typicky, kde se sbíhají dvě sjezdovky nebo na konci sjezdovek před lanovkami). Ale jak jsem psal, je to jako s IRS, už nefungují, aspoň u nás 🙂

        2. Život v USA jsem si nezkusil, takže k tomu poctivě nemůžu nic napsat. Podle pár služebních cest mi to tam nevadilo, ale ani mě to nijak nenadchlo. A taky se říká – USA jsou super kromě toho, že jsou plné Američanů 🙂
          Dost cestuju, takže v blízké budoucnosti plánuju delší pobyt (měsíc a déle) v pár zemích vč. USA jako turista a kde se mi zalíbí, tam se budu vracet.
          Jinak souhlasím, že být daňovým nomádem a platit nulové daně nestojí za ten opruz se pravidelně stěhovat.

        1. Jde o země, kde kromě daňové rezidence funguje nezávisle i koncept domicilu, který primárně nemá nic společného s daněmi, je to o pocitu, kde jsem doma, nebo kde jsem se narodil (domicile by birth). Jde o koncept z dob kolonií v zemích jako UK, Francie, Irsko, … Člověk pak lokální příjmy daní v té zemi a celosvětové příjmy (mimo tuto zemi) v místě domicilu.
          České právo ale tento koncept nezná, zná jen daňový domicil/rezidenci, což je založené na délce pobytu během roku.
          Pak ještě záleží na mezinárodní smlouvě o zamezení dvojího zdanění mezi těmito zeměmi, kde je daňová rezidence definovaná podle délky pobytu, primárního sídla, atd.
          Dá se to využít jen pokud je člověk rezidentem té země a nerezidentem v ČR (ale domicilem v ČR) a vydělává mimo danou zemi, např. online.

  7. Boj s větrnými mlýny… Blbé je, že v tvém případě člověk nemá na výběr a musí ho podstoupit.

  8. Asi se tomu nevyhne žádná společnost.. Čím rozvinutější a bohatší společnost/stát, tím víc vytváří různých pravidel, zákonů a byrokracie atd.
    Protože když lidi mají hlad a nemají kde bydlet, soustředí na budování a vydělávání, nemají čas ani myšlenky řešit jak nakládat s dešťovou vodou.. 😀

    1. A pak se ta civilizace zákonitě sesype a je nahrazena jinou. Asi je to nutný koloběh, ale nemám radost z toho, že to zrovna teď musím prožívat 🙁

  9. mam to podobne s vlastnymi it/web projektami. clovek chce rozbehnut seriozny projekt ale potom hned naraza na problem s bankami zaseknutymi v 19 storoci a absenciou api, alebo ak je tak je len polo-automatizovane, alebo aj ked je automatizovane tak je limitovane, alebo ak nie je tak je spoplatnene takze sa platby vobec financne nevyplatia, alebo ziskat pristup vyzaduje pomaly pozehnanie od papeza …

    potom chce clovek prijmat online patby lenze zase sa musi podlizovat branam a ak ma projekt ktory nie je dalsi eshop tak sa lahko ocitne na zozname nezelanych biznisov(okrem porna maju brany nekonecne dlhy zoznam sedych a ciernych biznisov) a nedajboze ak chce clovek riesit nejaky marketplace tak to uz je pomaly na PhD a povolenku od prezidenta. potom su tu daniari a blbe mesacne priznania a vypisy a odpisy a eet a ja neviem co, riesit kto je platca dph a kto nie je, z akej krajiny je zakaznik a z akej dodavatel a z akej ja, komu kam kolkko odviest dan a kedy a kde sa registrovat, danovy si skoci na kontrolu lebo sa mu chce alebo pride poziadavka na cenzuru obsahu a proste to sa dnes neoplati nic riesit.

    hlavne ked dnes je debankovanie a deplatformovanie a de-cojaviemco za to co niekto niekded povedal na tvitry. nie len clovek moze prist o ucet v banke alebo platobnu branu ale aj firma a zase proste..dnes je cely internet kontrolovany a zmonopolizovany. uz to nie je zlata dekada internetu cca 2004-2014 kedy to bol divoky zapad a vsetko bolo mozne a vsade kreativita a komunity a bujalo to rozvojom a progresom a podobne.

    ale uz nechem viace pindat. proste tiez som unaveny zo vsetykeho. a aj preto ani nejak nerozmyslam nad offline biznismi kde je o to viac starosti lebo to obsahuje znacne viac nez monitor a klavesnicu.

    cely “zapadny” svet je uplne v riti is myslim. priskrteny, kontrolovany, zdaneny a proste v upadku.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *