Jak nají­t focus a mentální­ stabilitu?

Ahoj Johne,

sleduju tvůj blog přibližně 11 let a vždy mi dělalo radost čí­st o tvých úspěší­ch, o tom, co řeší­š, i o tvých cestách. Sice jsi občas pochyboval, jestli má smysl na blog dávat další­ reporty, ale očekával bych, že většina čtenářů řekne “ano, má!” :).

Jako mnozí­ bych se na tebe i já chtěl obrátit s prosbou o radu či komentář.

Mám za sebou mnohaletou zkušenost s podnikání­m v IT – prodeje licencí­ vlastní­ho software. Začali jsme už na střední­ a měli jsme tzv. našlápnuto, ale bohužel se nám nakonec nepodařilo vyrůst a postupně jsme ztratili nadšení­ a “srdce” a začali jsme se každý poohlí­žet jinam. Vlastně i do nového století­ a nové éry, protože náš software měl původ v roce 2005, kdy ještě frčely klasické desktopové aplikace.

Měl jsem úžasný benefit poslední­ch několik let ží­t ze setrvačnosti našeho původní­ho byznysu a zkoušet vybudovat něco jiného. Nemyslel jsem si, že by se mi dří­v nebo později nepodařilo nic dotáhnout do úspěšného konce, ale zdá se, že to tak bude. Nedokážu se vží­t do mysli zákazní­ka, nedokážu si vzí­t “passion” tam, kde vidí­m pří­ležitost. Když se něčemu intenzivně věnuji, mám pocit, že mi mezi prsty protéká něco mnohem důležitější­ho. Dokladem mé neschopnosti budiž to, že se přes rok intenzivně pohybuju kolem kryptoměn a přesto jsem ani jako zkušený technolog (ale ne zkušený byznysmen) nebyl schopný nic nastartovat.

(Částečně asi i proto, že můj vnitřní­ postoj, s kterým bojuju, je, že biz kolem kryptoměn a ICOs je převážně mediálně nafouknutý zero sum game BS, který z většiny pohání­ pure greed a manipulace a kde spousta lidí­ přijde o pení­ze a pár schopných/šťastných se namastí­.) Konečně si uvědomuju, jak je těžké někomu způsobit užitek, za který by byl ochotný dát pení­ze!

Nedokázal bys nějakým způsobem a vzhledem k tomu, co jsem ti o sobě napsal, popsat, jak myslí­ a cí­tí­ člověk, jako jsi ty, který se dokáže soustředit na jednu věc, dokáže odsekávat vše nedůležité, nají­t vhodnou pří­ležitost, resp. “tí­živou potřebu” potenciální­ho zákazní­ka, a trpělivě se zaměření­m, které je pro mě asi nepochopitelné, pracovat krůček po krůčku směrem k úspěchu?

Moc děkuji za pří­padnou odpověď,
Ondra

Ondro diky za zajimavy email a souhlas se zverejnenim. Tak hned na zacatek k tem trip reportum. Uz jsem mockrat mel neco rozepsane, ale pak jsem to vymazal. Mam z tech reportu rozporuplny pocit. Na jednu stranu jsem mel nadseni z nejakeho zazitku a chtel jsem se o nej podelit. Ale taky jsem nechtel aby to vyznelo jako nejake vychloubani. Coz vyzniva.

Kdyz ctu ten tvuj email o motivaci tak presne vidim v cem je ta pricina. Kdyz se clovek ma relativne dobre, tak je strasne tezke najit motivaci a energii do intenzivni prace. Ja treba u sebe vim, ze kdyz chci doopravdy uspet tak se to neda delat “na pul”. Clovek se do toho musi vrhnout se strasnou vervou. Totalnim fokusem. Velmi intenzivne. A ten intenzivni pristup je zaroven i hodne vysilujici. Znam to u sebe. Taky se tomu branim. A pak treba delam veci jak se rika v USA “half ass” (tak nejak na pul:-). Vysledek pak neni ono.

Najit business, ktery bude davat lidem uzitek a zakaznici ti pak budou chtit rvat ruce je doopravdy silene tezke. Ale je to jeste tezsi na malem trhu jako je Ceska Republika. Muzes udelat naprosto dokonaly projekt, ale tim, ze ten trh je maly tak je tezke ucitit to rapidni prijmuti od zakazniku. Mockrat jsem na blogu psal jak jsem neco rozjizdel a temer umyslne jsem to na zacatku udelal hur nez bych mohl. Proste jsem chtel videt jestli jsem se trefil do toho co zakaznici chteji. A kdyz mi zacali posilat penize tak jsem zacal intenzivneji budovat, investovat a rozjizdet. Takto zacalo IncParadise, XYZ bikes, Shipito… Tu motivaci abych se tomu naplno venoval jsem dostal az kdyz jsem videl, ze zajem je. Ze zakaznici kupuji. Davaji me penize. To me pak ohromne motivuje, ta validace napadu a pak pro me neni problem najit motivaci na tom poradne makat.

Na zacatku je vzdy nejaka jednoducha teorie. U XYZ bikes jsem veril, ze vice lidi nechce moc utracet za plazovy bicykl. Tak jsem zkusil primy import z Ciny a primy prodej zakaznikum. U IncParadise jsem mel pocit, ze vsem trva zalozit firmu strasne dlouho a delaji zbytecne drahe balicky. Rozdelil jsem jednotlive sluzby na objednavce a zadne balicky zakaznikum nevnucoval a zakladal firmy do druheho dne. U Shipito jsem mel strach, ze nebudu schopen splacet hypoteku na sklad a neco jsem krome prodeje kol musel delat. A udelal jsem podobne jak u IncParadise. To mysleni bylo jak delat vse co nejrychleji (kazdy ma rad rychlost) a zaroven i levne (znovu jasny a rozdeleny cenik na jednotlive ukony s balikem). U Pizzouna znovu sazim na tu rychlost. Kdyz si nekdo pizzu objedna tak chci aby ji dostal dovezenou doopravdy bleskove. A taky sazim na trend, ze lidi chteji jist zdraveji a lepe. Proto zamereni na suroviny od farmaru a BIO kvalitu.

Ale jestli se to posledni podnikani povede to se uvidi. Prvni se musi ta teorie prokazat v praxi. To je klic. Musi se realizovat. Nevyjde to tak delat neco jineho. Moc se s tim neparat! Takze v mem pripade neztracim tolik casu velkym analyzovanim. Radeji realizuji. Uvidim jestli to jde nebo nejde. Kdyz to nejde se nezastavim a udelam neco jineho.

Pro me drive fungovala ta zakladni motivace v podnikani = vydelat penize. Kdyz se clovek ma dobre tak nema ten velky hlad. Kdyz ma naopak strach, ze kdyz neuspeje tak skonci na ulici tak ma okamzite motivaci zajistenou. Ja mam z toho emailu pocit, ze se mas az moc dobre!

Spread the love

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *