Z dotazu co prisel emailem otiskuji tento od ctenare Evzena ohledne podnikani a manzelstvi.
Evzenovi jsem psal jestli to muzu otisknout na blogu, ze by ostatni ctenari take mohli napsat sve zkusenosti.
Ahoj,
všude píšeš jak se ti daří s prací, ale už nepíšeš co osobní život?
Já mám doma problém, že mi manželka doma dělá peklo. Jsem totálně nemožný podle ní. A teď mám něco podnikat dělat. Bývalá mě přivedla na nulu bohužel. Teď přemýšlím jak ostatní lidé žijí s manželkami. Všude se mi chlapi stěžují že manželka chce nové auto a aby chlap byl doma víc času. Což je nesmysl 😀
1. Manželka naříká, že teď z toho jde málo peněz. Ať jdu raději makat kamioňákem nebo kuchařem, že tam bude víc peněz. Přičemž teď se žije s přebytkem financí. Jenže dokud není z byznysu dostatek peněz pro mercedes, tak to není fajn.
2. Manželka chce taky dělat byznys. Jenže vůbec nic neví o daních, lidech, soudech atp. Manžel ji má zasponzorovat zařízení a návratnost 5 let (životnost zařízení 3 roky). Ba dokonce ještě všechno zařídit a ona chce potom jenom sedět v krásné kanceláááři tvařit se důležitě…
Můj příklad: Manželka chce koupit stroje pro typografii za 200K Kč. Neví jak se s tím pracuje, ale její kamarádka to má a ona chce taky. Přičemž je tak líná, že ani návštěvě neudělá kafe a manžel místo ní ještě žehlí, uklízí, vaří.
3. Manželka pořád radí do byznysu a říká že je vše špatně a on je špatnej.
4. Manželka chce aby byli peníze a zároveň aby byl chlap doma. Dělá z toho terno, přitom sama není madam bezchybná.
Dobrá kombinace. Znám je, ale sám nemám štěstí 😀
Manželka pomáhá manželovy, udělá mu kafe do kanceláře a přinese jídlo. Šetří rodinný rozpočet a něco dělá. Nikdo nikomu nic nevyčítá, všichni něco dělají, všichni jsou šťastní. Manžel chce vydělat na domeček aby něco zůstalo do dědictví.
Děkuji jestli napíšeš všem jak ty to děláš nebo tě manželka prostě chápe… 😀
s úctou Evžen
Za me jen strucne. Podnikat je tezke samo o sobe a je potreba mit podporu rodiny. V podnikani je to jako na horske draze. Jsou problemy a krize, kdy se nevydelava. Pak euforie kdyz se dari. Kdyz se podnikani rozjizdi tak to chce mit trpelivost nez vse zacne fungovat jak ma. V mem pripade me manzelka podporuje. Ona asi i vi, ze je vzdycky lepsi abych podnikal nez abych byl nekde zamestnany. Kazdy ma toto jinak. Ale pro me ta svoboda vlastniho rozhodovani ma vetsi hodnotu nez prekonavani nejakych nejistot a stresu s podnikanim.
Co se tyka tech materialnich veci tak jsme byli vzdy stastni i kdyz jsme meli mnohem mene. Nikdy jsme nemeli pocit, ze nam chybi neco materialniho. Ze musime mit nove auto, apod. Nekdy mam pocit, ze ti lide co se za kazdou cenu honi po tech materialnich vecech stejne nebyvaji moc stastni. Vzdy je neco lepsiho nebo drazsiho co se da koupit. A pak se neda z toho kolotoce vystoupit
Tuším, že to byl Petr Ludwig, kdo řekl, že radost z nově nabyté věci vydrží v průměru dva týdny. Pak si člověk zvykne a začne se honit za dalším cílem.
A druhým důvodem, proč neutrácet na zbytečnostech je, že v průběhu třeba 20ti let se pomocí složeného úročení z ušetřených peněz dokáže získat jmění. Jenže dnešní doba, kde na nás každý den ze všech stran útočí stovky reklam, je na tohle dost složitá a lidé tak spíše spadají do toho materiálního světa a krátkodobých cílů.
Toliko k tomu materiálnu a novým mercedesům.. Ohledně vztahů v pondikání si myslím, že to chce najít k sobě ženu, která je bohatá svým myšlením. Takovou, co se chce vzdělávat a tak nějak bude držet krok s partnerem. Pokud ne, pak to v nějaký čas začne drhnout a přestane to fungovat. Každopádně někde jsem se naučil neposlouchat lidi, co mají potřebu do všeho kecat i když to neumí. Od těch raději dál a v případě popsaném v článku je asi lepší vyměnit manželku a nenechat se stahovat ke dnu.
jj, říká se tomu Hédonická adaptace
> radost z nově nabyté věci vydrží v průměru dva týdny
To je stejna blbost, jako honit se za kravinama. Koupil jsem si auto skoro dva roky zpet, bavi me porad. Pred pul rokem jsem jel do jiny zeme, porad me to tesi. Atd.
To neni o tom, zda si kupovat nebo nekupovat veci. To je o mindsetu, jestli si clovek hodla vecma zaplnovat prazdnotu zivota, nebo jestli ji zaplni necim jinym a to neco mu pomuzou dosahnout i ty veci.
Pokud nema clovek v zivote ten transcendentalni cil, tak mu nijak nepomuze drzet se na uzde a zit jako mnich. Stejne bude v p…. jako ten co maxuje kreditku za novy iphouny. Podobne pokud zije clovek s nekym, koho nemiluje a neni mu laska opetovavana, tak je jedno jaky jsou jeho spotrebni zvyklosti. Byt je jasny, ze v 21. stoleti bude tu absenci lasky nahrazovat patrne i tak jako ta Evzenova carodejnice.
Jojo, ja jsem si koupil pekny (a drahy) kola na auto pred ctyrma rokama a mam z nich velkou radost vzdycky cele leto. 😀
Evžene, asi je čas vyměnit manželku!
Rozhodně souhlasím!
Dosažený sen se rychle stava vyžadoványm standardem… Dlouho sním o mercedesu a jakmile jej dostanu, týden dva jsem z něj unesen… Následně se mercedes stane standardem a do Skody už nebudu chtít jít… Takhle to nějak funguje 🙂
Sorry, ale generalizace tvy osobni blbosti proste obecne neplati.
Jednoznačně rozvést se! 😉
Za takových podmínek bych byl raději sám.
Teda, nedovedu si představit, že bych s takovou ženou vůbec vydržel. Jak píše John, podpora rodiny je kritická věc. Podnikání fakt není procházka růžovým sadem a bez jisté oběti to téměř nikdy nejde. Já jsem například se svou ženou žil z jejího platu asi dva až tři roky, protože z podnikání všechny peníze šly zpátky do firmy, nic jsem si nevyplácel. A dnes po 10 letech to má úžasné výsledky. Měl jsem trochu kliku, tak roční výdělky teď jsou v desítkách milionů, ale i kdybych neměl takovou kliku, tak by byly v rozumných jednotkách. Ale bez té podpory na začátku by to určitě nešlo.
PS: Ale nutno říci, že já do podnikání kvůli penězům nikdy nešel. Pro mne bylo vždy důležité to, abych si byl svým pánem…
manželce bych řekl , že se musí oprostit od touhy po hmotných statcích a hledat štěstí v souladu s přírodou. Začal bych meditovat a chodit bos a manželka by sama do měsíce podala žádost o rozvod a měl bych klid.
Nejdůležitější ze všeho je manželku dostatečně vytížit buď prací nebo rodinou, aby neměla dost času se příliš často scházet s blbýma kamarádkama v nejhorším případě ještě rozvedenýma.
Tak já třeba “díky manželce”, přišel o dva nejlepší kamarády. Oni si vzali přesně takové čůzy, jak popsal Evžen a začali mi závidět mojí ženu.
Na druhou stranu, taky má takové nápady, že bych měl přibližně ve dvě odpoledne přestat podnikat a věnovat se jí a rodině. To už dnes nejde ani jako zaměstnanec.
Také jsem takovou manželku měl a už nemám.. Naštěstí! Téměř bych mohl být autorem onoho mailu. Asi někde takové ženy dělají přes kopírák 🙂
Já jsem pochopil, že je potřeba najít si ženu, která ve mě probouzí dva vektory.
Tím prvním je že mě motivuje – myšlením, chováním, inspirací a tato motivace se pro mě přeměňuje v žádoucí a cílenou činnost.
Tím druhým vektorem je, že mě nenechává lenivět. V každém vztahu může dojít ke stavu “zlenivění” – pohodlnost ve vztahu je stejný zabiják jako nepřítomnost oné podpory či motivace.
Najít ale takovou ženu (která chce vztah, nemá jiné závazky, atd..) je VELMI náročné a každému komu se něco takového podaří upřímně gratuluji. A doufám, že i mě se něco takového někdy podaří. Bohužel, zjistit zda byl člověk úspěšný v tomto hledání není zrovna časově jednoduché.. naopak.
souhlas
jeste treti vektor je ze rada kouri a polyka
Moj nazor je ze ten kdo peniaze zaraba tak ma aj rozhodovat ako sa utratia.
Manzelky ktore maju nulovu skusenost s podnikanim naju casto sialene predstavy a poziadavky. Napriklad preco zarobene peniaze davam do podnikania a nie rodine…
Treba to odkomunikovat a pokusit sa to vysvetlit. Ak sa to nepodary tak nedovolit aby do podnikania kecala. Ja jej tiez nekecam do prace. Myslim si ze je to casto ich nuda z jednotvarneho zivota. Ja pasivytu v ziadnom pripade nepodporujem. Rozvod je utek a zlyhanie na oboch stranach a nieje iste ze pomoze.
Téměř za každým úspěšným mužem stojí milující žena. Napoleon Hill
S takovouhle ženskou rozumně podnikat nejde. Pokud se Vam nepodaří vyjasnit si s manželkou priority, tak je potřeba pragmaticky zvážit, zda je lepší rezignovat na podnikání nebo na manželství.
Občas investuji menší částky na Zonky a nestačím se divit, proč si lidé půjčují na nesmysly jako je třeba nové auto a radši chvíli nešetří. Na druhou stranu, člověk který je od manželky pod tlakem, že má omezit čas venovaný podnikání asi nebude příliš úspěšný ani jako zaměstnanec – za 8 hodin práce denně vám nikdo nějaký extra nadstandardní plat nedá. Tudíž má mizerný příjem a pokud mu chybí sebeovládání, tak si půjčí na nákup nesmyslu a už se veze.
Ja zas premejslim proc nekdo se placa s Zonky jako pujcovatel, no nic.
Jako on ten diskomfort taky neni spatnej. Kdyz mas doma kravu, co jen hlada problem, tak o to vic se muzes ponorit do prace. jen unika jaksi smysl.
Takovou manzelku bych asi velmi rychle kopnul do zadele… :-/
Nevím proč být s takovou línou slepicí… 😀
Jediný důvod mě napadá, že dobře souloží, ale líné rozmazlené zlatokopky obvykle neumí ani to…
Na druhou stranu nají ženu, která je aspoň trochu chytrá, pracovitá a ne zcela ošklivá, tlustá nebo frigidní je docela kumšt… 🙂
Johne, a tvoja manzelka ma nejake svoje aktivity alebo spolocne riesite biznis?
U mna je to tak, ze manzelka ma teraz super zamestnanie a ja mam tak moznost sa hrat s biznisom a skusat rozne veci. Pred par rokmi to bolo naopak a takto kazdy z nas raz taha pilku.
Vdaka za odpoved 😉
Ne my spolu nepodnikame. Kazdy si dela svoje. Me pripada, ze podnikat spolecne jako manzelsky par je strasne tezke. Aby pak clovek dokazal vypnout kdyz prijde domu a treba porad neresil nejake problemy v praci nebo kdo ma co udelat.
Uz je odpoved asi trochu out of date, ale:
Mam takovy pocit, ze existuje urcity typ generalizovane ne zcela spokojenych zen, ktery se rad nalepi na ‘sikovne’ muze. Umi je proste nejak (nevedome) najit zcela spolehlive v davu jinych muzu. Ten muz jim nejprve saturuje ruzne potreby, casto to je “princ ktery je odnese do pohadky”. To se chvili dari, ale po nejake dobe zena zacne ztracet sebevedomi a sebeuctu (nebo to ztracela uz v predchozi rodine, kde se opakuje podobny vzorec) a zacne muze znehodnocovat – vsechno co dela dela blbe (=on nese veskerou vinu za jeji nestesti). Muz se zacne stahovat, zena zacne vic “utocit”. Kdyz muz neco udela, tak to dela malo, nebo “spatne”. Kdyz to prestane delat, tak to hajz*ik nedela vubec. Chodi moc do prace = nestara se o rodinu. Nechodi moc do prace = je lempl. Nebo manzelka zacne podnikat a “zadarmo” pouziva zdroje sveho manzela, treba i v extremu, ze inkasuje za sluzby min nez jsou realne naklady (ktere papirove nema ona, ale ten hlupak manzel, ale to ona samozrejme nechape) . Z venku pro neznaleho to zni prapodivne, ale pak nastavaji uplne absurdni situace, kdy uspech muze je okamzite zlikvidovan, aby si zena udrzela sebeuctu. Typicky ma treba doslova radost z neuspechu manzela, poradne mu to necha “sezrat”, a hlavne nechape, ze to je i rodinny neuspech (neni schopna to takhle spojit). Doma rozhodne neni nejaka pozitivni atmosfera, ktera by vzbuzovala k podnikani (jen si predstavte, ze k tomu prijde treba potomek, kterym manzelka zacne manipulovat proti manzelovi – ten je v patove situaci, kdy nemuze uniknout kvuli diteti, ale zaroven nechce byt doma). Tomu kdo to nezazil se to dost spatne vysvetluje. Opravdu neni o co stat. Je to neskutecny hnus.
Vidal jsem a vidam okolo sebe dost takovych rodin (vetsina skoncila rozvodem a nepouzitelnymi detmi, ktere nikdy neprevezmou podnikani svych rodicu, protoze se vymezi proti obema). Pochvaleny budiz zeny, ktere podporuji sve podnikave manzele, nebo jeste k tomu podnikaji samy. Prijde mi, ze takto fungujici pary uz pred seznamenim mely individualni uspesny zivot (napr. advokat/ka – podnikatel/ka, apod.), naopak ty nefunkcni modely vychazi z rodin kdy jeden (v prikladu vyse manzelka) se spis veze a jde z “obycejne nepodnikave” rodiny (napr. nejaky statni urednik, nemotivovana pomahajici profese, atd.).
Evžene,
je zvláštní, že v každém odstavci je “Manželka “. Z textu vnímám, že nejsi spokojený s tím, že ona ti sděluje informace, které vznikají z nějakého důvodu. Zároveň v textu vnímám to, že jsi na tyto informace reaktivní. Ona ti říká něco, co se ti nelíbí a bráníš se tomu tím, že zpětně posíláš informace typu “ona je taková a maková”.
Napadá mě otázka – čemu se bráníš? Ať už je to nezdravý vztah nebo boj jednoho ega s druhým nebo prostě nesdílíte své emoce, hodnoty a vaše komunikace není upřímná (v horším případě žádná), tak si myslím, že by bylo vhodné nejdříve zjistit, proč ti to říká. Zjisti, jaké jsou její životní hodnoty a co je pro ni důležité.
Máš na výběr několik možností:
1) zjistit, zda sdílíte společné hodnoty a máte společné motivy, záliby a tak dále – promluvit si o tom, že ti to není příjemné a co by navrhla a zároveň co navrhuješ ty, aby k tomuto nedocházelo a nastavila se nová pravidla. Ikdyby se toto časem urovnalo a neměli jste stejné hodnoty, tak i přesto si myslím, že se budete rozcházet v názorech a bude zapotřebí pracovat na tom, aby jste se doplňovali. Zároveň pracuj na tom, aby jste se vydali společně na tuto cestu. Protože v momentě, kdy nasedneš na vlak a posuneš se v osobním rozvoji a ona ne, budeš mít jiné očekávání od ní, jiné cíle, jiné potřeby a stejně tak ona bude mít jiné očekávání, které předtím byly naplňovány třeba jen částečně, ale tím, že jsi ji nevzal s sebou do vlaku, tak se tyto potřeby a očekávání nemusí nalpňovat vůbec a najednou si budete úplně cizí.
2) jak už psali někteří ve vláknu – rozvést se – každopádně to považuji za nezdravé rozhodnutí, protože ve skutečnosti to může být třeba úplně jinak. Třeba všechno to co píšeš je doplněné o domněnky typu “ona si o mně myslí tohle”, což reálně může být odlišné od toho co si doopravdy myslí – to je potřeba zjistit. Zároveň chápu, že pokud nemáš podporu, je to ubíjející, protože v momentě, kdy se nedaří v práci a doma není podpora, člověk má pocit, že nemá kam jít. Každopádně pokud se rozhodneš pro tento krok a nemáš představu o tom, co budeš dělat poté, tak to nevidím moc dobře. Být sám je možná ještě horší …
3) do vztahu musí investovat obě strany. Neexistuje zdravý vztah, kde hraje roli pouze jeden a druhý se veze. Tudíž pokud máš nyní pocit, že ty na vztahu pracuješ a manželka ne, pak se vrať k bodu 1). Pokud máš pocit, že na vztahu nepracuješ (je důležité ego ponechat stranou a opravdu být upřímný) a ona do něj investuje, tak možná ten důvod proč ti to všechno říká je třeba ten, že se nevěnuješ vztahu a ona není dostatečně asertivní nebo uvědomělá v tom, aby si to v tu chvíli uvědomila a promluvila si s tebou a pak jsou tyto “výstřely” jen projekcí její frustrace.
Přeji ať se ti daří.
Manželka by měla více podporovat… já svou drahou polovičku zaměstnal a bylo to mé nejlepší rozhodnutí (nečekal jsem to).