Dalsi zajimavosti je jak VC a private equity investori v posledni dobe sami od sebe nabizi, ze chteji dat penize nejenom do firmy ale take majiteli. Rovnou reknou, ze s tim nemaji problem. Je to soucasti jejich presvedcovaci taktiky kdyz vam zavolaji a chteji domluvit schuzku.

Ono to zni neuveritelne lakave. Zavola vam investor. Po telefonu vas vychvali jak jste super firma a ze ma zajem investovat. K tomu prida, ze neni vubec problem, aby zakladatel mel nejake penize pro sebe. Investori chapou, ze firma treba penize nepotrebuje, ale proc nedat majitelum sanci ziskat neco pro sebe. Treba polovina penez pujde do firmy a druha me osobne.

Ze zacatku se mi z toho tocila hlava. Videl jsem ty miliony co dostanu, ale kdyz jsem se zacetl do term sheetu tak me nadseni preslo. Temer vzdy v term sheetu byla nejaka forma tzv. REDEMPTION RIGHTS. Investori chteji vedet, ze firma se proda do urciteho casoveho obdobi. Kazdy investor to ma trosku jinak. Nekteri investori chteji videt, ze se firma proda do trech let, jini byli ochotni cekat pet az sedm roku.

A kdyz se neproda tak chteji mit to pravod dostat penize zpet (Redemption right). Znamena to, ze se vsechny penize musi investorum vratit. A to vcetne ruznych nevyplacenych dividend nebo podilu na zisku. Kazdy to ma napsano trosku jinak v term sheetu, ale jde o to, ze kdyz firma stoupne na hodnote tak umerne chteji i vetsi vyplatu pro sebe.

Co me ale na tom nejvice rozcililo je, ze to je docela schizofrenni situace. Investor je v podstate jediny kdo muze rozhodnout o prodeji firmy, protoze ma preferovane akcie. A zaroven se pojistuje, ze kdyz se firma neproda tak musi dostat penize zpet. To na me az moc pusobilo jako pujcka za docela dost nevyhodnych podminek. Radeji bych si sel pujcit do banky za miniaturni urok, nez a takovychto podminek.

Kdykoliv jsem nad tim takto zacal premyslet, tak jsem mel pocit, ze to nedava smysl. Banky se me predhani aby me pujcily penize. Uroky jsou na rekordne nizke urovni. A pak prijdou investori a nabidnou neco podobneho. Po precteni takoveho term sheetu jsem ztracel motivaci vyjednavat. Bylo videt, ze z neceho by investori byli schopni ustoupit, ale celkove me ty jejich nabidky moc nenadchly a bohuzel jsem nemel tu motivaci tomu venovat hodne casu. To co je dulezite jsem videl v necem jinem (budovat business).

Pamatuji si, kdyz jsem videl prvni term sheet jak se mi nelibilo, ze podnikatel plati naklady spojene s transakci. Jde treba hlavne o platbu za pravniky, coz se muze docela prodrazit. Tak nejak jsem si rikal, ze by bylo ferove at si kazdy plati svoje pravniky.

Ale realita je jina. Proste kvuli tomu jakym zpusobem venture kapital funguje musi vyzadovat penize na pravniky po podnikateli. Proste VCs nemaji tolik penez, aby si mohli dovolit platit sve pravniky. Vim, zni to jak nesmysl, ale je to realita. VC proste maji zalozen business model na tom, ze naklady spojene s transakci nebudou nikdy platit sami. Radeji vam pridaji penize v ramci investice, ale vy musite platit jejich naklady.

Kdyz jsem videl prvni term sheet tak jsem na to poukazal. Ty naklady tam totiz byly uplne neomezene. Tzn. cokoliv by me investor nauctoval bych musel zaplatit. Dost casto chteji zaplatit treba cestovni naklady (a muzou cestovat nekde prvni tridou:-)), naklady na audit a pravniky. Od te doby jsem videl v term sheetech ruzne limity. A ty castky jsou pro me stale sokujici.

Kdyz vam nejaky investor napise, ze zvladne udelat transakci za $20 tisic dolaru tak je to levne! Bezne vidim 50 tisic nebo i 100 tisic. Z tohohle me uplne krvaci srdce. Vemte si, ze vybudujete firmu bootstrappingem. Mate to uplne v krvi. Premyslite nad kazdym dolarem, aby se neplytvalo. Ono proutracet penize je strasne snadne. Podnikat opatrne a vydelavat je strasne tezke. Cele to pokazit jde velmi rychle. To umi kazdy. Mit disciplinu a dokazat neutratit penize kdyz se zrovna dari dobre je tezke. Che to doopravdy obrovskou vuli. A je v tom taky sila. V tohle skutecne verim a radeji bych vzdy boostrapoval firmu jen kvuli tomu, abych prisel na ty nejlepsi reseni vsech problemu. Nedostatek prostredku dokaze z cloveka vydolat ty nejlepsi kreativni schopnosti.

Asi je jasne, ze mam docela odpor takto utracet velke castky (jeste za pravniky). To uz bych je radeji vzal a investoval je do neceho uzitecneho ve firme. Treba do zamestnancu. Na tech cela firma stoji. Ne na pravnicich, kteri skutecne nic produktivniho do firmy nepridaji.

Tohle bych nerekl, ze by byla nejaka smrtelna prekazka k tomu abych vzal venture kapital. Ale vnitrne me to strasne vadilo, ze to jde proti memu presvedceni. Proste diky nejakym principum, ze jsme opatrni na utraceni penez, jsem se dostali kde jsme. A najednou to cele zmenim?

Jednou jsem u jednani rekl, ze jim dam max. limit 10 tisic. At si najdou levnejsi pravniky nebo to udelaji efektivneji. Ze my nebudeme utracet 100 tisic za pravniky. Tvarili se, ze jsem se uplne zblaznil a ze to neni mozne. Rekl jsem, ze me to nezajima, ze to je posledni slovo. V nasi firemni DNA je neutracet penize zbytecne a at se tomu prizpusobi. Prisli pak s navrhem zpet, ktery mel limit, ze muzou utratit max. 35 tisic dolaru. Takze ono je videt, ze se da neco vyjednat a dohodnout. Ale stoji to dost casu a energie. A porad mi nepripadalo, ze z toho muzu mit radost. Deset tisic mi pripadalo vice nez dost:-).