Presne pred 14 dny jsem pristal letadlem z dovolene. Nacerpanou energii jsem chtel pomalicku vyuzit pro dalsi rozvoj firmy. No netusil jsem, ze za 2 tydny budu mit akceptovanou smlouvu (offer) na koupi dalsiho skladu.
Od patku minuleho tydne probihalo tvrde vyjednavani. Tam a zpet. Napsal jsem tzv. low ball offer. Low ball znamena, ze navrhnete nizkou cenu. Nechtelo se mi totiz moc rozhodovat a rikal jsem si at mi pomuzou se rozhodnout. Kdyz pristoupi na nizkou cenu tak to vezmu. Kdyz se urazi a poslou me “nekam” tak nic delat nebudu. Jenze oni se chytli a zacali posilat counter offers. A ja jsem zase posilal counter offers zpet.
Dneska jsme se dohodli. Posledni counter offer se lisila jen o $1 za ctverecni stopu. V podstate to bylo rozdil mensi nez 8 tisic dolaru. Ale chteli mit posledni slovo a asi dobry pocit, kdyz uz prodavaji o dost levneji nez puvodne chteli.
Je to skoro jako nejake znameni. Tesne vedle meho skladu je dalsi budova. V nasem arealu je asi 22 podobnych budov. Za posledni 3 roky vsechny prodali. Jen tato jedna zustala. Parkrat byla v escrow (malem prodana). Ale vzdy se neco pokazilo (buyer nemel penize). Takze jakoby nejakym zazrakem tato budova cekala na me.
Ta nalevo je moje. Ta napravo ted za chvili taky.:-)
již před časem jsem tě informoval o nově vznikajícím multi affiliate systému s prosbou, zda bys zveřejnil informace o tomto projektu, čemuž ses nebránil. Vzhledem k tomu, že na tvůj blog navštěvuje řada potenciálních uživatelů a to dokonce z obou stran ‘žbarikády”, byl bych velmi poctěn, pokud bys životní pouť systému WebExSys.com zveřejnil. Tedy k věci.
Na trhu provizních programů je situace taková, že kromě pár opravdu dobře fungujících partnerských programů, které jsou soustředěny na několik málo oborů, prakticky neexistuje kvalitní síť, která by umožňovala obsahovým webům svůj potenciál zpeněžit. Toto není jen můj názor, ale lze se s ním setkat na celé řadě diskuzí, kde se také vyskytuje řada postesků nad vysoce nastavenými minimálními výplatními částkami.
Co se týká povědomí široké masy majitelů e-shopů o affiliate programech, není snad ani co napsat. Řada z nich ani nechápe o čem je řeč, vidí jen složitou administrativu, cenově velmi náročnou implementaci, případně jim ruce svazuje nutnost zakoupit drahý SW, který by vše vyřešil, ale investici vidí jako nejistou. To vede automaticky k jejich odporu k čemukoliv.
Vezmeme-li v úvahu některé připomínky, podněty a přání obou skupin a přidáme trošku mé invence a vznikne WebExSys.
V krátkosti představím hlavní vlastnosti systému, které by měly přesvědčit potencionální uživatele k registraci, po níž pochopitelně následuje kýžený efekt, který se nepochybně dostaví 🙂
Co dostane e-shop:
– provizní systém, který je okamžitě k použití, zcela zdarma
– jednoduchou implementaci, která spočívá ve vložení dvou sekvencí kí³du, jenž správce webu zvládne v několika minutách
– skupinu již registrovaných partnerů připravenou okamžitě nasadit provizní linky na své weby
– možnost stanovit si provizi a to buď globálně, nebo individuálně dle konkrétní skladby objednávky
– reklamní prostor zdarma, platí se jen za realizovaný obchod
– nárůst návštěvnosti a s tím spojený růst povědomí o značce
– posílení pozice stránek ve vyhledávačích díky množství zpětných odkazů
– nárůst počtu objednávek
– možnost objednávky schvalovat v systému
– správu partnerského programu včetně technické podpory obstará WebExSys, e-shop obdrží pouze jednu fakturu měsíčně za realizované objednávky
Co dostanou partneři:
– jediné přístupové heslo k celé řadě různého sortimentu
– provize z jednotlivých e-schopů se sčítají, proto je snadné dosáhnout na výplatní minimum, které je přiměřeně nízké
– technickou podporu připravenou řešit požadavky
– účet mohou využívat i jako e-shop (a naopak)
– motivační program zvyšování provizí, věcné bonusy
Jako každý začínající projekt i WebExSys se za dobu své existence (cca 2 měsíce), potýkal s celou řadou problémů. Jednoznačně tím největším bylo špatné načasování startu, kdy v době těsně před vánoci neměli obchodníci čas a chuť experimentovat. U partnerů je pak zřetelná obava z nového systému, jeho funkčnosti a solventnosti.
WebExSys si klade za cíl být jednoduchou partnerskou platformou pro e-shopy a spolehlivým partnerem obsahovým webům, které nebudou mít potřebu hledat jiný provizní systém, ale i partnerem pro webstudia, která mohou partnerský kí³d implementovat do dodávaného e-shopu a zajistit si tak hezký pasivní příjem. Solidnost je naším hlavním krédem. Chystáme také řadu soutěží a akcí sponzorovaných e-shopy a podařilo se odstartovat opravdu famí³zně, momentálně probíhá soutěž o letenku pro nejlepšího ‘žletenkáře”, která mimochodem běží od 1. února, takže kdo rychle naskočí, má ještě velké šance.
Jistě je hodně co vylepšovat, především sehnat dostatek shopů a partnerů, nasbírat zkušenosti a potvrdit svou pozici, ale pevně věřím, že projekt má šanci na úspěch. Elán zatím nechybí.
Sony Party Shot jsem poprve videl v Sony building v Ginze (Tokyo). Ted vidim, ze se to uz nejakou dobu prodava i na Amazonu.
Je to takovy malicky tripod, ktery se otaci 360 stupnu. Dokonce pozna kdyz se mu do zaberu dostanou nejaci lide. Zaostri na obliceje. Dokonce pracuje s tim fotakem tak, ze pozna kdyz se lide usmivaji. A kdyz to najde lidi nebo nekoho kdo se usmiva tak to je okamzik, ktery vybere a stiskne sam o sobe spoust. Vse automaticky. Postavite to nekam doprostred party a cely vecer bude delat snimky sam o sobe.
Tady to vidite v akci.
Na nejakou party mi to pripada jako paradni vec. Muzete si nechat poslat pres Shipito z USA.:-)
Neda mi to, ale jeste musim prihodit par fotek z dovolene.
Japonsko je pro me nejoblibenejsi destinace na dovolenou. Je to zeme, ktera me naprosto fascinuje. Tezko se to popisuje. Clovek tam musi jet, ale s otevrenyma ocima. Hodne lidi tam jede jen jako turisti a pak se vrati zpet a rikaji, ze treba v Japonsku se neda nic jist a zhubli 10 kg. Mysli si, ze japonci ji kazdy den jen sushi. Jenze to neni pravda. Ani ja moc sushi v Japonsku nemam cas jist. Vetsinou jim normalni jidla (podobna Western cuisine), ktera jsou vzdy trosku vylepsena.
Fotky z Osaky jsem uz publikoval. Tady jsou fotky z Tokya.
Z Osaky do Tokya jsme leteli letadlem. Cely let trval jen 45 minut. Kdyz letim takovy let v USA tak dostanu maximalne napit. Nic jineho letusky nestihnou. V tomto letu s Japan Airlines stihli servirovat jidlo a pak jeste zakusek s cajem. Byl to neuveritelny frmol, kdyz vezmete v uvahu cas nez letadlo vzletne, dostane se do urcite vysky, pak mate chvilku na jidlo a uz se pristava.
Vybral jsem si japonskou variantu jidla (mohl jsem mi i western styl, ale chtel jsem experimentovat). Japonci maji radi od vseho trosku. Neni to kuchyne, kde byste jedli maso a brambory. Vzdy musi byt vice ruznych chodu, aby jidlo bylo co nejvice pestre. I jidlo v letadle tomu odpovida.
Ale zpet k Tokyu. Asakusa Senso-Ji temple. je msto kam pri kazde navsteve Japonska zavitat.
Je to nejstarsi budhisticky chram v Tokyu. Tohle misto me neuveritelne pritahuje. Skutecne tam citim neuveritelnou energii. Neda se to popsat, ale ma to v sobe obrovske kouzlo.
V chramu se muzete octistit od vseho spatneho. To nesmi chybet. V kazdem chramu je nekolik ruznych ukonu co muzete udelat. Treba na sebe nechate jit kour, ktery vam vyleci ruzne casti tela. Vice uz to popisovat nebudu at si nereknete, ze jsem uplny blazen, kdyz to tam delam:-).
V okoli chramu je spousta ruznych obchudku. Ja si tam vzdycky neco rad dam. Bud nejake jidlo do ruky nebo treba horke sake.
V Japonsku mam hrozne rad kontrast historie a super moderniho tesne vedle sebe.
Akasaka – moje nejoblibenejsi oblast v Tokyu. To je misto kde doporucuji najit hotel. Hlavne kdyz se chcete dobre najist. Je to misto preplnene restauracemi. Je to misto kam jezdi sefove firem kazdy den po praci na veceri a drinks se svymi zamestnanci.
Asakusa
Asakusa – Asahi Beer building. Budova ma symbolizovat pivo, ale lidem to pripomina vselicos.
Ginza
Ueno Park
Shibuya – znama krizovatka v Tokyu. Chodci prechazi najednou vsemi smery.
Tokyo Metropolitan Government Building – vyhlidka zdarma na mesto.
Odaiba ostrov – umele vytvoreny ostrov, kde je vsechno mozne. Hlavne zabava. Sidlo televize Fuji. Socha svobody jako v USA. Muzeum a showroom Toyota (muzete se tam projet jejich auty nebo hybridy) nebo simulaci jizdy v zavodnim aute.
Na ostrove Odaiba jsou i lazne (Odaiba Onsen Monogatari) udelane v historickem stylu z obdobi Edo.
Z hloubky 1400 m cerpaji mineralni prameny. Muzete se koupat uvnitr nebo i venku pod sirou oblohou. Ten kontrast zimy venku a horkych pramenu je fantasticky.
Po prichodu si vyberete Yukata (neco jako zupan) ve kterem chcete chodit. Staci rict jake cislo.
Prevlecete se a pak tam muzete stravit cely den.
Jsou tam ruzne restaurace, venkovni lazne, vnitrni lazne. Spolecne prostory. Mista na odpocinek. Date si pivo nebo zmrzlinu. Po par hodinach jste naprosto vyrelaxovani.
Lazne na foot massage (chodite po kamenkach v horke vode).Mysli se na kazdy detail, takze vyfasujete jeste fesnou bundu, abyste nezmrzli.
Zbytek lazni je oddelen pro muze a zeny. Chodi se na hanbato, takze zadne fotky se delat nemuzou.:-)
Ale zpet k memu oblibenemu tematu – JIDLU!!!!
Libi se mi jak na ulicich Tokya najdete spousty malickych restauraci nebo trhu, kde se prodava vsechno mozne. Je to obrovsky stimul v tom co vsechno clovek vidi. Staci se jen prochazet a vstrebavat.
Zaroven vite, ze jste ve velmi bezpecnem prostredi s temer nulovou kriminalitou. A i kdyz si date jidlo ve nejake levne restauraci tak vite, ze vse bude ciste a dobre. Nemusite mit o nic strach. V zime treba doporucuji na zahrati si dat RAMEN polevku. Kdyz nekde vidim ramen shop tak neodolam a musim si dat. Ty zlute lupinky byl cesnek (mnam):-)
Naprosto obdivuji pozornost k detajlum. Treba staci takovyto sandwich a cappuccino v kavarne. Krasne zabaleny v krabicce. Nechybi mokry ubrousek na utreni ruk pred jidlem.
Tempura – je jedno z mych nejoblibenejsich jidel. Ruzna zelenina nebo seafood obalene v testicku a usmazene. Namocene ve specialni omacce a servirovane na ryzi. Je to neuveritelne jednoduche a dobre jidlo.
V lednu byl v Tokyu Sumo turnament. Konaji se 6x rocne. A je to zazitek, ktery take stoji za to.
Na stadionu si muzete dat Sumo stew (Chanko-Nabe). Je to polevka se spoustou zeleniny a masem. Je to jidlo co presne ji Sumo wrestleri dvakrat denne se spoustou ryze. Polevku jsem zkusil a byla vyborna.
Kdyz jdete na Sumo tak si pujcite male radio (nebo treba mate svoje) a muzete poslouchat komentar i v anglictine behem sledovani zapasu.
Kratke video jednoho zapasu:
Cim lepsi zapasnici tim vice “foru” delaji nez zacnou.
Tak to mozna uz z Tokya staci. Kdyz jsem prochazel fotkami tak by ten clanek mohl byt asi nekonecny.:-) Mozna jeste nekdy napisu o jinych zazitcich z Tokya, ktere se sem nevesly.
Pred kazdym rozhodnutim, ktere delam nad timto takto premyslim. Kazda cesta nese svoje uskali. Nikdy to neni tak, ze by existovala nejaka zazracna formule, ktera by prinasela jen same plusy.
Velmi zajimavy clanek (v anglictine). Rad vidim, kdyz se sem tam objevi nejaky clanek, ktery da nahlednout trosku do reality. Nekdy mam sam trosku cerne svedomi, ze nedelam uplne vsechno pro uspech. Odmitam ruzne prilezitosti, ktere by nekdo “hladovejsi” a agresivnejsi vyuzil. Nekteri lide to moc nechapou. Jenze je to tim, ze pokazde premyslim jake to rozhodnuti bude mit dusledky.
