Predstaveni projektu – BridgeArt.net

V ramci predstavovani ruznych projektu ctenaru blogu PodnikanivUSA zverejnuji dalsi email, ktery mi prisel. Proc tyto projekty ctenaru zverejnuji? Vsichni se muzeme poucit ze zkusenosti jinych. A pro autory projektu jde zase o cennou moznost ziskat feedback od ostatnich webovych podnikatelu. Me na tomto projektu nejvice zaujaly ty landing pages v jinych jazycich. Docela by me zajimalo vice detailu kolik navstevniku je takto mozne privest. Docela dobry tip pro SEO. (JV)



Dobry den,

bych chtel podekovat za velmi inspirativni blog a predstavit svuj webovy projekt – BridgeArt.net

Jedna se o anglicky psany web uzce zamereny predevsim na projektanty velkych staveb jako jsou mosty a vyskove budovy; web by mel poskytnout zajimave informace take studentum, dodavatelum staveb a odborne verejnosti. Jadrem webu je databaze stavebniho software, ktera je volne propojena s ostatnimi prvky webu: oborova wiki, sledovani novinek na ostatnich serverech a portal clanku.

Protoze se projektu venuji ve svem volnem case, uz od zacatku jsem se snazil minimalizovat naklady a pouzit strategii, ktera umozni budovat web sice postupne, ale tak aby byl uz od zacatku prinosem pro navstevniky. Rad bych se podelil o nasledujici dve zkusenosti, ktere me vyrazne pomohly minimalizovat naklady:

(1) Pouzivani open source software. Cast webu pouziva redakcni system Drupal a dalsi cast webu pouziva wiki instalaci MediaWiki. Na zacatku jsem vynalozil pomerne hodne usili abych nasel co nejvhodnejsi open source redakcni system a wiki instalaci pro svuj web. S odstupem casu musim rici, ze se toto usili bohate vyplatilo – Drupal a MediaWiki dokazi vyresit vetsinu pozadavku, ktere na web mam. Obecne, hlavni vyhodu open source vidim v tom, ze clovek se nevaze na jednu firmu, ktera muze pozadovat vysoke poplatky za kazdou zmenu. Zakladni web se da pomerne jednoduse a zdarma vybudovat nainstalovanim open source programu a zadanim pocatecniho obsahu. Pripadne zmeny a rozsireni systemu se daji udelat pomerne jednoduse a levne, protoze existuje spousta programatoru, kteri se daji pro tuto praci najmout. Open source vsak neni vhodny pro kazdou situaci – napr. databazi software jsem programoval v PHP a MySQL, protoze zadny open source program nedokazal jednoduse vytvorit presne to, co jsem potreboval.

(2) Automaticky preklad a SEO. Uz od zacatku jsem vedel, ze web nabizi informace i pro navsteniky, kteri maji pasivni znalost anglictiny, avsak anglictinu bezne nepouzivaji pro vyhledavani informaci na internetu. Proto jsem s pomoci automatickeho prekladu (Google Translation a Altavista) vytvoril landing pages ve zhruba desitce nejrozsirenejsich jazyku (cinstina, spanelstina, arabstina, italstina, francouzstina, rustina, portugalstina, japonstina, …). Tyto “pristavaci stranky” privedou na web pomerne hodne nastevniku; statisky dale ukazaly, ze vyznamna cast techto nastevniku prejde na plnohodnotnou anglickou verzi webu a stanou se z nich uzivatele, kteri se pravidelne vraceji.

Web v soucasne dobe vydelava par stovek dolaru za mesic pri mesicni navstevnosti zhruba deset tisic uzivatelu. Statisky ukazuji, ze pocet uzivatelu i prijmy rostou temer primo umerne s mnozstim obsahu na webu. Protoze se jedna vicemene o komunitni web, zajimaly by me nazory a tipy ctenaru na vybudovani kvalitniho komunitniho webu. Jak motivovat uzitele, aby se aktivne zapojili do prispivani obsahu? Jak nejlepe, a pritom ne prilis agresivne (mohlo by to odradit ctenare) web zpenezit? Rekl bych, ze kvalitni obsah a pravidelne pridavani noveho obsahu jsou zakladem, ale zajimaly by me dalsi tipy a zkusenosti s tvorbou komunitnich webu.

Par investovanych dolaru zvedne cenu o tisice

Dalsi malickost co znovu zlepsila celkovy vzhled me kancelarske budovy v Memphisu. Nechal jsem natrit sloupy od venkovnich lamp.

Obrazek predtim:

[photopress:PICT0035.JPG,full,pp_empty]

Obrazek jak to vypada ted:

[photopress:DSCN0833.JPG,full,pp_empty]

Tohle je neco co me bavi u businessu s nemovitostmi. Staci vylepsit par veci a hned se vyrazne zlepsuje celkkovy dojem. Ono se to nezda, ale takove malickosti delaji obrovsky rozdil. Kdyz se nemovitost prodava a kupujici ma dobry pozitivni dojem tak je schopen zaplatit mnohem vice. Jde treba o takove malickosti, ktere stoji jen par stovek, ale cenu zvednou o tisice dolaru.

Jak jsem si vytvoril vlastni design

Na svete je muj prvni originalni design na damska kola. Konkurence ruzne kytickove designy dela, tak jsem se rozhodl udelat svuj vlastni.

[photopress:PICT0203.JPG,full,pp_empty] [photopress:PICT0205.JPG,full,pp_empty] [photopress:PICT0206.JPG,full,pp_empty] [photopress:PICT0209.JPG,full,pp_empty]

Je to muj prvni design na zkousku a jsem zvedavy jestli se takova kola budou vice prodavat.

Jak jsem to udelal?

Vzdy hledam to nejjednodussi reseni. V tomto propade jsem si na shutterstocku stahl nejake vektorove obrazky s ruznymi kvetinkami. Shutterstock.com je web, kde si muzete zaplatit mesicni predplatne a kazdy den si stahnout urcity pocet fotek. Kdyz toho stahovaciho limitu plne vyuzijete tak vas jedna fotka vyjde na neco pres 20 centu. Maji tam i spoustu vektorovych obrazku, ktere se vyborne hodi na dalsi zpracovani. Doporucuji si jednou predplatit a postahovat vsechno mozne i na budouci projekty. Ja jsem to takto udelal v dobe kdy Shutterstock predplatne stalo kolem $130/mesic. Od te doby parkrat zdrazili. Ale porad mam spoustu obrazku na vsechny mozne designy.

Cinska tovarna chtela design ve Photoshopu. Takze jsem jen poskladal kvetinky dohromady do pozadovanych tvaru a poslal jim to emailem. Tovarna nalepky vyrobila a nalepila je na kola.

Cele me to zabralo asi hodinu casu. Jde o to, ze moc casto s Photoshopem nepracuji, takze me to trva dele nez nejakym profesionalum. Ale je to jen maly test a nechtelo se mi utracet moc penez dokud neuvidim, ze to zakaznici skutecne oceni.

Tento design me nestal nic navic oproti jinym kolum. Cinanum je to jedno jestli nalepi nalepku XYZ nebo par kvetin navic. Takze to ted jen zavisi na me kreativite (chuti nebo lenosti) jestli udelam tech designu vice. Je v tom mozna dost potencialu. Ale to se uvidi az podle toho jak se kola budou rychle prodavat.

Low cost sluzby, ktere meni zabehle podnikatelske modely

Nejdrive chci podekovat Martinovi za vyborny email. Taky dekuji za pochvalu tohoto blogu a komunity, ktera se tady vytvorila. Tento email ma v sobe dobre myslenky a vratim se k nim na konci clanku.

Dobrý den,

pí­šete moc zají­mavý weblog, v poslední­ době je to v mojí­ Ä�teÄ�ce jeden z nejÄ�astěji navštěvovaných — možná i proto, že se tam sdružují­ lidé, které jinak v diskusí­ch na internetu nenajdete, a diskuse se vedou ve skvěle pozitivní­m duchu.

Váš Ä�lánek mě přivedl na jednu myšlenku, kterou jsem nechtěl psát do komentářů, protože s Ä�lánkem tak úplně nesouvisí­.

Geekové opravdu Ä�asto dělají­ vysoce prémiové služby, s vysokou přidanou hodnotou, a Ä�asto také cí­lí­ na zákazní­ky ochotné platit hodně (na užší­, ale bohatší­ segment zákazní­ků). Přitom ale mám pocit, že hrozně Ä�asto uspějí­ ti, kdo jsou schopni něco nabí­dnout levně. Ale nemyslí­m levně a špatně, ale levně a v rámci možností­ dobře.

Zákazní­ci totiž ve skuteÄ�nosti Ä�asto nechtějí­ spoustu souÄ�ástí­ prémiových služeb, nepřinášejí­ jim takový užitek. A podnikatelé, kteří­ jsou nuceni něco dělat levně, obvykle postupným zkoušení­m přijdou na to, jaké souÄ�ásti služby mají­ nejvyšší­ poměr cena/výkon pro jejich zákazní­ka, a nabí­zejí­ jen tyto souÄ�ásti, ostatní­ odstřihnou. Ve skuteÄ�nosti nakonec poskytují­ zákazní­kům nejvyšší­ užitek na jednotku peněz a všechny firmy v oboru se od nich zaÄ�nou uÄ�it, de-facto se všechny zaÄ�nou stávat nejlevnější­mi.

Krásný pří­klad toho, o Ä�em pí­šu v předchozí­m odstavci, jsou low-costové aerolinky — udělaly celému oboru ohromnou službu v tom, že ukázaly, co lidé (resp. velká Ä�ást z nich) ve skuteÄ�nosti od létání­ chtějí­, a co je pro ně zbyteÄ�né za danou cenu. Podobně je to, mám pocit, i v segmentu ubytování­/hotelů, nebo třeba u nábytku (Ikea).

V mnoha oborech/segmentech podle mě ani neexistuje poptávka po prémiových produktech a službách, aÄ�koliv jsou o ní­ podnikatelé přesvědÄ�eni. O tom svědÄ�í­ třeba úspěch Dacie Logan v segmentu malých jednoduchých aut (ukázalo se, že zákazní­kům v tomto segmentu vůbec nevadí­ jí­t ještě ní­že s kvalitou, pokud je to doprovázeno nejnižší­ cenou na trhu). Nebo třeba úspěch Aceru v segmentu levných notebooků — zde podle mě ostatní­ firmy na trhu (HP, IBM, Dell) selhávají­, protože nejsou schopny se ani v tomto segmentu “odprostit” od prémiového nádechu svých produktů (a nemyslí­m si, že by vědomě o tento segment nestály).

Možná, že někteří­ podnikatelé nemají­ chuť omezovat náklady a zkoumat, kde se dá ubrat, aby šla sní­žit cena, a tak se drží­ svých prémiových služeb a produktů, nadále věří­, že to takto funguje. Možná existuje řada oborů, ve kterých nás Ä�eká podobný boom jako u aerolinek — jen je znát dopředu 🙂

Co si o tom myslí­te? (A prosí­m o shoví­vavost u těch pří­kladů, ani v jednom z těch oborů nejsem expert.)

Martin Sní­žek
http://www.snizekweb.cz

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

A muj komentar: Souhlasim a nedokazal bych to ani takto pekne popsat:-). Na tomto popsanem principu se mi velmi libi schopnost udelat neco co ostatni povazuji za nemozne. Treba ty aerolinky byly taky presvedcene, ze letenky neni mozne prodavat levneji. A najednou nekdo prisel a dokazal delat v podstate stejnou sluzbu (ocesanou o par zbytecnosti) za mnohem mene penez. To je neco pred cim smekam klobouk a velmi obdivuji.

Je to taky zpusob jak delat skutecne velky business. Sam jsem zjistil, ze kdyz mam nejake “genialni” napady, ze je treba dost casto tezke z nich udelat vyznamny business. Ale kdyz vstoupite na trh ve kterem je existujici poptavka a najednou dokazete prodavat mnohem levneji nez konkurenti tak mate vyhrano. Vemte si priklad s business na prodej kol. Jedine nad cim premyslim je jak to delat levneji nez konkurence. Zjistil jsem, ze prodat kolo za $95 nebo $115 udela obrovsky rozdil. Ze kdyz prodam levneji tak nakonec vydelam mnohem vice, protoze prodam vice nez dvojnasobek kol. Ale porad to neni ono. Mel bych to vymyslet tak, abych prodaval jeste mnohem levneji. Takze na tom musim zapracovat:-)

Byt nejlevnejsi je asi nejmene riskantni zpusob jak v necem proniknout. Kdyz jste nejlevnejsi tak vam zakaznici odpusti i nejake chyby ktere udelate. Takto to vidim na mych prikladech. Cim vice je moje nabidka podobna konkurenci tim mene me toleruji chyby. Kdyz jsem vyrazne levnejsi tak se zvysuje i tolerance zakazniku. Kdyz dokazu delat mnohem levneji, naskalovat business vyrizovani velkeho mnozstvi objednavek a jeste poskytnout dobre sluzby tak vim, ze mam vyhrano.

Horko v Las Vegas

Po par dnech jsem se mel konecne cas trosku pripojit na Internet a poschvalovat komentare, ktere WordPress zadrzel. Byl jsem totiz zkontrolovat me “ovecky”:-) v Las Vegas. Oveckami myslim me zamestnance, kteri v Las Vegas pracuji pro incorporation a real estate. A kdykoliv do Las Vegas jedu tak mam tolik ruznych restu co chci udelat, ze nemam vubec cas na Internet.

Tentokrat tam byly docela krute podminky. Jestli nekdy chcete poznat co to je poradne horko tak do Las Vegas jedte v lete.

[photopress:lv.jpg,full,pp_empty]

Obrazek je z predpovedi, ale ja jsem tento tyden na vlastni kuzi zazil 112-113 stupnu fahrenheit (44 stupnu celsia). Je to takove velmi suche horko, ze se vubec nepotite. Vse se okamzite odparuje. Ale je to docela narez v takovem pocasi vubec vyjit ven a nebo se snazit neco delat.