Malem jsem mel noveho najemnika na muj sklad. Jejich broker neuveritelne tlacil at se s nimi dohodnu co nejrychleji. Ze jsou fantasticti najemnici.
Problem byl, ze jejich financni vykazy ukazovali, ze ten najem nemuzou za zadnou cenu utahnout. Jen meli ten bezbrehy optimismus. Dokonce jsem se nimi potkal, protoze jsem tomu optimismu nejak nemohl verit. Chtel jsem si udelat obrazek na vlastni oci. Na schuzce hazeli cisly. Kdo jim da jake penize. Jak budou mit obrovske financni rezervy.
Trosku me to cele nasralo. Ale je to kulturni vec. Americani jsou nekdy strasne optimisticti. Az prehnane. A clovek chce zustat v tom jejich optimismu a nerict jim to nejak hnusne, ze to nedava smysl. Coz je velmi tezke. V tomto pripade jsem videl, ze broker si zada jeste vetsi provizi nez je normalne bezne. Takze jsem ho zkonfrontoval. Uvedl vsechny zucastnene do soku. Rekl jsem mu, ze mam pocit, ze ten deal tlaci jen kvuli tomu, ze chce vetsi provizi. Broker to moc nemohl rozchodit, ze ho takto jeste nikdo nenarkl.
Jeste mam 40dnu nez Shipito skonci soucasna smlouva. Takzeporad je dost casu na najiti dalsiho najemnika.
To je rychlost
Každopádně ten přílišný optimismus je strašná věc, přemýšlím jaká je na to nejlepší obrana, jestli je to právě ta konfrontace. Třeba je za tím optimismem prostě neznalost/hloupost/snaha někoho obrat. Zrovna ti tví zájemci zavání něčím takovým.
No mě celou dobu přišlo, že ses odstěhoval právě proto, že tě v čr sralo furt to, jak jsou lidi negativní a nic nejde. Kdybych chtěl začít podnikat v ČR (ba ne, i když chci koupit nemovitost na investici), tak si kolem sebe můžu vzít všechny známé, co mi dopodrobna vylíčí možné i nemožné problémy a do krve mě budou odrazovat.
optimismus je samozřejmě velmi pozitivni vlastnost, ale průser nastává, když je člověk až přehnaně – slepě optimistický.
Jinak určitě je v USA větší míra těch lidí, kteří jsou tak nějak v tom středu .
No porad jsem cech a i kdyz jsem nasakl americkou atmosferou tak nejake koreny v sobe taky mam. Takze bych si idealne na spoustu veci pral nejaky kompromis uprostred. Neco mi v Americe nesedi ale v CR taky ne.
Já osobně jsem měl asi smůlu na makléře. Chápu, že tato práce není jen o tom, že mi do jedné kapsy někdo nemovitosti strká a z druhé vytahuje a já kasíruji pouze provizi. Ale když už jsem na straně zákazníka, který platí provizi tak očekávám odpovídající službu. Například nechápu, proč někdo koho si platím, šponuje cenu proti mně, mlží o problémech a při uzavření smlouvy nezařídí slíbeného právníka, takže skončím s potvrzením na místní poště.
Nebo jednou mě kámoš přizval k jednání s potencionálním nájemníkem, kterého měl dohodnutého přes realitní makléřku. Pán byl do telefonu vykreslen velice serií³zně, ale paní s ním nechtěla jet ani v autě. Bylo mi řečeno, že jsem moc vybíravý. Druhého pána jsem viděl, až se nastěhoval. Říkal jsem si, že to bude tak 50/50. Platil, ale teda s dvouměsíčním až tříměsíčním zpožděním. Byt nebyl nic extra, v dobré lokalitě, byl čistý, nově opravené omítky, zachovalá kuchyňská linka, po dvou letech na rekonstrukci.
Musím říct, že teď tam má mladou rodinu a vše je OK: komunikace, placení, mají zájem o údržbu, ale sehnal si je sám. Optimizmus se v tomto případě může docela prodražit a věřím, že to může být daleko horší.