Představení­ projektu FairList.cz

Opět zdraví­m Johne,

tak znovu a snad už lépe bych rád Vám a Vašim čtenářům představil projekt FairList.cz.

Projekt vznikl na základě informací­ zí­skaných při provozování­ blogu Jazykové.cz, který byl našim první­m projektem. Jeho cí­lem bylo dostat mezi lidi ví­ce informací­ o jazykovém vzdělání­, zejména o jazykových kurzech a zvýšit tak jejich informovanost. Brzy se nám začali ozývat lidi s tí­m, že se jim náš nápad lí­bí­, ale ocenili by i mí­sto, kde si mohou na základě informací­ vybrat konkrétní­ kurz. Protože se dotazy a nápady množily, rozhodly jsme se touto myšlenkou ví­ce zabývat a prozkoumat možnosti. Proto jsme provedli marketingový průzkum, který nám zodpovědělo ví­ce než 3000 respondentů. Z něho jsme zjistili následují­cí­ informace:

– Lidi neví­, kde mají­ cizí­ jazyky studovat, a proto je raději nestudují­.
– Výběr kvalitní­ho jazykového kurzu je zdlouhavý a náročný proces, který sestává z procházení­ desí­tek webů jednotlivých škol, hledání­ informací­, které často ani nejsou dostupné a jejich pří­padné srovnávání­.
– Drtivá většina respondentů si jazykovou školu vybí­rá podle referencí­, ale je velmi obtí­žné sehnat nějaké mimo okruh známých.

Výsledky nám ukázaly, že problém nedostatku referencí­ skutečně existuje a trápí­ celou republiku. Postupně proto začal vznikat nápad, vytvořit na internetu mí­sto, kde by studenti sdí­leli své zkušenosti z jazykových kurzů a našli všechny potřebné informace k výběru toho správného. K tomu jsme přidali možnost přihlásit se na kurzy pří­mo prostřednictví­m našich stránek a FairList.cz byl na světě. Zatí­m však jen v našich hlavách.

Rozhodli jsme se projekt zpočátku spustit pouze v Brně, kde jsme si chtěli otestovat skutečný zájem – jak uživatelů, tak jazykových škol a soukromých lektorů. S jazykovými školami jsme byli v úzkém kontaktu po několik týdnů, kdy jsme zjišťovali jejich potřeby a aplikovali je na náš vznikají­cí­ produkt. Zkušební­ provoz jsme spustili 15. Ledna a 15. íšnora byl web propojen s blogem a začali jsme plnohodnotně fungovat pro Brno. Nyní­ už expandujeme do další­ch měst po celé ČR.

FairList.cz umožňuje zájemcům o jazykové vzdělání­ vybrat si kurz na základě vlastní­ch požadavků a referencí­ ostatní­ch. Dostávají­ na něm kompletní­ informace potřebné pro výběr kurzu. Vedle toho si můžou kurz pří­mo na webu zarezervovat, požádat školu o ví­ce informací­ nebo přejí­t na web školy a tam si ho zakoupit. To všechno zadarmo. Naví­c jim garantujeme, že pokud si zarezervují­ kurz prostřednictví­m našeho webu, mají­ na něj 5 % slevu (dí­ky vyjednávání­m se školami). Odměnu dostáváme od vzdělavatelů ve formě provize za přivedeného studenta resp. za kontakt na něj. Systém je proto férový ‘“ pokud někomu nepřivedeme studenty, nic neplatí­.

Naší­ cí­lovou skupinou jsou mladí­ lidé ve věku 19-35 let. Hlavní­mi segmenty jsou:
– Maturanti, kteří­ se nemusí­ dostat na vysokou školu a tak pro ně můžou být pomaturitní­ kurzy způsobem, jak nepřijí­t o status studenta a zároveň se intenzivně zdokonalovat v jazyce. Pří­padně můžou mí­t i zájem o doučování­ jazyka před maturitou.
– Studenti vysokých škol. Kteří­ jsou často zklamání­ úrovní­ výuky jazyka na univerzitě a nemají­ čas, prostředky nebo odvahu, aby vycestovali, naučit se cizí­ jazyk do zahraničí­.
– Pracují­cí­ či nezaměstnaní­ lidé, kteří­ potřebují­ zdokonalit svou znalost jazyka pro postup na lepší­ pracovní­ pozici resp. pro nalezení­ nového zaměstnání­.

Ví­ce informací­ a lepší­ představu zí­skáte na webu www.fairlist.cz. Za zpětnou vazbu budeme vděčni.

S pozdravem a úsměvem
Martin Smutek 🙂

Pohled do minulosti

Mam tady na blogu napsanych hodne clanku a uz si uprimne ani nepamatuji o cem jsem psal. Sem tam nekdo cte stare clanky a prida komentar. A tim padem se podivam do minulosti a najdu ruzne perly.

V roce 2008 jsem psal uvahu na cem budu nakonec vydelavat s mym tehdy prvnim skladem v Kalifornii. Chtel jsem toho vyzkouset vice najednou. Shipito bylo jen jednou z moznosti co jsem chtel realizovat. Sam jsem netusil jak se muze Shipito rozjet. A ctenari ve vetsine pripadu tipovali jine moznosti nez Shipito:-). Na tohle je dobre mit blog a videt ten zaznamenany myslenkovy proces. Kdyby to nebylo napsane tak si to uz dneska pamatuji asi jinak.

Jak Amazon podporuje ceske knizky na Kindle

Toto mi pripada az komicke. A je to krasny priklad toho jak fungujeAmazon. Amazon totiz na prvnim miste zajimaji penize a delaji proto naprosto vsechno. Takze i nejaka pravidla co muzou mit jsou docela ohebna, kdyz z toho muze byt nejaky prijem. Ono to je dulezite pochopit jestli s nim neco chcete delat.

Pred par lety jsem zacal prodavat moji knizku o Podnikani na Amazonu. Amazon nepodporuje cestinu na e-knizky pro Kindle. Zkousel jsem jim psat. Odpovedeli, ze cestinu nepodporuji.

Moji knizku jsem nahral i tak. Jako jazyk jsem vybral anglictinu, ale vsechny popisky jsem nechal v cestine. Tehdy jsem psal clanek o tom, ze za 12 hodin mam prodano 8 knih.Pak jsem psal o tom jak cekam, ze mi knizku odstrani.

V tichosti nekdo z Amazonu po kratke dobe zmenil jazyk z anglictiny na cestinu (na tom listingu vidite uvedeno Czech).

Screenshot 2014-05-01 20.20.05

Ted po dvou letech, kdyz uz se knizka temer neprodava prisel email, ze je knizka v jazyce ktery nepodporuji:-).

Screenshot 2014-05-01 20.14.49

Mam pocit, ze tohle je docela oblibeny zpusob podnikani u hodne americkych firem. Existuje na to i takove porekadlo: Money talks, bullshit walks. Prelozeno -kdyby prodeju bylo porad hodne tak mi tento email neprijde.

Jen si rikam, ze to je treba dobre vedet pro nekoho kdo se tady o neco pokousi. At je na to pripraveny. Nerikam to nejak kriticky. Jen to je pravidlo, ktere me oteviral dvere. Ten bullshit stejne moc dobre neumim… A kdyz firmy vidi, ze ze me maji penize a dobry business tak se mi oteviraji dvere, ktere bych jinak velmi tezko sam oteviral.

Jsem genialni investor

Hrozne se mi “libi” kdyz nekdo popisuje sebe nebo nekoho jineho jako genialniho investora. A jedine co za tim skutecne je soucasny ekonomicky trend.

Porad se opakuji urcite vlny. Kdyz jsem prijel do Ameriky tak jsem zastihl obrovsky realitni boom. Trval zhruba od roku 2002-2005. Dalo se doslova koupit cokoliv, ve spatne oblasti, v dobre oblasti, levny dum, drahy dum a stejne se na tom vydelalo spoustu penez. Je to skoro az komicke pak poslouchat, ze nekdo mel nejaky system, a vybiral domy jen v urcite oblasti podle urciteho kritera a diky te jeho genialite vydelal penize.

Nevim jestli tomu lidi takto radeji veri. A maji pocit, ze maji nejake zazracne schopnosti. Ja teda radeji koukam (nebo se aspon snazim koukat) na svet co nejvice realnym pohledem. A to i na svoje schopnosti.

Ted jsem zase slysel jak je nekdo genius, ze za posledni 2-3 roky vydelal spoustu penez na akciich. No to je presne ono. Podivejte se na vlnu jak se vyvijeli ceny akcii za posledni 2-3 roky. I kdyby ten vyber delala nahodne nejaka opice tak garantuji, ze mela vyborny vynos. A nebylo potreba mit nejaky system.

To co je doopravdy klicove je vedet, kdy ta vlna pujde dolu. Zazil jsem strasne moc geniu, co si mysleli, ze vydelali obrovske penize kdyz sly ceny nahoru. Jenze pak nastal krach a nestihli zavcas prodat. Tohle je, naprosto klicove.Az budeme mit dalsi krach v akciich nebo nemovitostech (coz si myslim, ze drive nebo pozdeji znovu prijde), tak odhadnout a prodat vcas. Ja se to nejak odhadovat snazim, ale stejne to nedokazu nijak presne. Vetsinoujsem casto prodal moc brzy (coz je muj problem,ze jsem az moc velky skeptik). Vyhodu to ma v tom, ze malokdy ztracim tu investici, protoze jsem spise opatrny.

Podle vysledku bych ve spouste investic mohl o sobe rikat, ze jsem genialni investor. Ale sam vidim, ze spise jsem na zrovna na te spravne vlne.

Jak to jde s investicemi do P2P pujcek

Mam za sebou zhruba dva mesice investovani do P2P pujcek. Takto vypada muj ucet v LendingClub.

interest

Ten vypocet vynosu je trosku zavadejici. Nebere v uvahu pujcky, ktere jsem prodal. Ten prodej pujcek (notes) pres Foliofn je hodne klicova vec cele strategie.

Nemam rad neplatice, takze jsem se rozhodl, ze pujcky, kde dluznik zaplati pozde budu agresivne prodavat. Nejdrive jsem zkousel dat slevu zhruba 15%. Prodeni cena pujcky v hodnote $25 byla tedy $22. Sem tam se neco proda (hlavne pres vikend), ale trva to tak tyden a neni garance, ze se proda vse. Kdyz jsem cenu slevnil na $19 tak se pujcka prodala temer okamzite.

V tabulce vidite pujcky co jsem prodal. Jenze tady si myslim, ze jsem prodal az moc levne. Po par dnech jsem videl, ze nektere pujcky zmenili status z In Grace Period (coz znamena, ze jsou 15 dnu a mene pozde se splatkou) na Current (vse OK a splaceno).

sold notes

A tady je dalsi screenshot, ktery ukazuje, ze v podstate skoro vsechny pujcky ktere byli pozde se splatkou se vratili do Current stavu. Tzn. vse je splaceno. I kdyz je pujcka prodana tak na tom vypisu na Foliofn vidim ten aktualni stav. Pouze jedna pujcka zmenila status na Late 31-120 dnu.

April 26

Zaver je, ze jsem byl az moc agresivni s prodejem. Nemyslim si, ze to je spatna strategie prodavat pujcky, kde se nekdo spozdi s platbou. Ale ze neni potreba byt tak agresivni s cenou. Nebo se nejak lepe rozhodnout u kterych pujcek se vyplati byt agresivni a u kterych ne. Nekdo ma treba strategii, ze pocka az se ty pozdni pujcky stanou zpet current a pak je da na trh a proda je. Tim, ze je status current tak se najde vice kupcu co je jsou ochotni koupit i za vetsi cenu.

ROI cele zalezitosti je zatim minimalni. Mam zatim dva tisice pujcek. Prvnich par mesicu za sebou. Beru to jako vzdelavaci zalezitost. Podivam se na ucet na par minut parkrat tydne. Ale bavi me to. V P2P pujckach vidim obrovsky trend. Myslim, ze drive nebo pozdeji tento model nahradi vsechny mozne druhy pujcek od bank. Ono se to v podstate uz zacina dit. Americke banky se bud zacinaji bat, jako Wells Fargo co zakazalo zamestnancum jakoukoliv uceast na P2P pujckach. Nebo zacinaji spolupracovat, protoze vidi, ze P2P systemy dokazou delat stejnou praci mnohem efektivneji nez samotne banky a chteji ty platformy vyuzit pro processing jejich vlastnich pujcek.

Na zbohatnuti to neni. Jako alternativa k minimalnimu uroku na sporicim uctu to je dobre.