Evidence reklamací­ pro firmy – představení­ projektu

V ramci predstavovani ruznych projektu zde na blogu davam dalsi prispevek. John

Projekt abcreklamace.cz začal vážnou chybou zaměstnance u jedné firmy – přijal reklamaci od klienta, ale zapomněl předat výrobek dodavateli k opravě. Firmě tak vznikla škoda 30 000 Kč. Majiteli firmy tak došlo, že už nezvládne uhlí­dat dění­ na všech prodejnách. Papí­rová evidence kontrole reklamací­ rovněž moc neprospí­vala. Často se stávalo, že někteří­ klienti podávali reklamace opakovaně na různých prodejnách, což přinášelo komplikace nejen se zbytečnou přepravou reklamovaných produktů, ale na druhé straně i uznávání­m opakovaných reklamací­. Požádal nás tedy zda bychom mu pomohli vytvořit online aplikaci, kde by mohl reklamace sledovat. Od toho už byl malý krůček nabí­dnout stejné řešení­ i další­m firmám. Prozí­ravě jsme aplikaci vytvořili tak, aby byla snadno rozšiřitelná o další­ volitelné moduly – dí­ky tomu každý náš zákazní­k může využí­vat jenom funkce, která opravdu potřebuje. Dí­ky tomu tak aplikaci využí­vají­ firmy s desí­tkami poboček a stovkami reklamací­ tak malí­ živnostní­ci bez zaměstnanců.

Vyplatilo se nám věnovat pozornost zpětné vazbě od zákazní­ků, která vedla k řadě vylepšení­ – např. možnosti umí­stit formulář pro zadání­ reklamace rovnou do stránek eshopu. Systém krom toho hlí­dá všechny zákonné lhůty pro vyří­zení­ reklamací­, tiskne všechny potřebné formuláře a umožňuje klienty informovat o stavech reklamace přes SMS či emaily s předem připravenými texty. Ověřili jsme si u jednoho našeho zákazní­ka, že zavedení­ naší­ evidence reklamací­ mu ušetřilo ví­ce 6 hodin času měsí­čně – náš projekt má tedy vysoké ROI (return of investment), náklady na systém se mu tedy vrátí­ jen na ušetřeném času během 1 měsí­ce.

Podařilo se nám úspěšně identifikovat a řešit problém zákazní­ků a ti jsou ochotni nám za něj platit. Nyní­ pracujeme na tom, jak dát vědět o naší­ aplikaci co největší­mu počtu potencionální­ch zákazní­ků, kteří­ ještě netuší­ , že by se jim mohla hodit. Pokud budete mí­t nějaký nápad jak šikovně (rozuměj ní­zkonákladově) rozší­řit povědomí­ o produktu o kterém jeho budoucí­ uživatelé ještě nevědí­, napište nám do komentářů. Nejlepší­ nápad vybereme a jeho autorovi pošleme knihu Fialová kráva ‘“ Marketing konečně jinak! od známého autora bestsellerů Setha Godina (recenzi najdete zde). Pokud si svůj recept na propagaci chcete nechat pro sebe – máte možnost jej uplatnit v rámci našeho affiliate programu 🙂

Proc radeji vlastnim nemovitost pro podnikani

Vlastneni nemovitosti pro sidlo firmy povazuji za jedno z nejdulezitejsich strategickych rozhodnuti.

  • Nesnasim stehovani. Takze kdyz to neni nezbytne nutne, tak firmu stehovat nechci. Stehovani stoji penize a cas. Koupe vytvari stabilitu. U urcitych sluzeb nebo podnikani tu stabilitu oceni i zakaznici. Vi, ze nikam nezmizite.
  • Kdyz se vam hodne dari, tak majitel muze mit pocit, ze byste meli platit vetsi najem. Samozrejme smlouvy se podepisuji na vice let dopredu, ale jak vyprsi, tak se znovu urcuji nove ceny.
  • Muzete podepsat najemni smlouvu na hodne let dopredu, ale to je taky svazujici. Protoze co kdyz firma poroste a bude potreba ziskat jine a vetsi prostory. Nebo naopak mensi prostory. Vyzout se z takoveto dlouhodobe smlouvy stoji dost penez.
  • Mam rad kontrolu ve vlastnich rukach. Kdyz si pronajimate komercni prostory, tak vam majitel schvaluje, co tam budete delat. Kdyz zmenite vase podnikani, tak na to potrebujete i schvaleni majitelem. Kdyz chcete udelat nejake upravy, tak potrebujete schvaleni. Nekdy byva velmi tezke takova schvaleni ziskat. Hodne majitelu se o nemovitosti primo nestara a ma zamestnane tzv. Management companies. S temi mam nejednu spatnou zkusenost. Setkate se s lidmi, kteri nezvedaji telefon a v podstate nemate dovolani. Nerikam, ze to tak musi byt vzdycky, ale zazil jsem uz davku situaci, u kterych mi penila krev z jednani s management company.
  • Je to fantasticky pocit splatit pujcku (nebo koupit nemovitost za hotovost) a pak podnikat bez placeni jakehokoliv najmu. To je vyborna konkurencni vyhoda.

Trip report Japan Airlines Los Angeles – Tokyo

Ono je hrozne tezke psat trip report po zkusenosti letet se Singapore Airlines Suites v A380. A pak porovnavat jake bylo sedadlo:-).

Ale neco zkusim (ty co to otravuje cist tak prosim rovnou preskocte tento clanek). Naposledy me nejaky anonym napsal, ze jsem trapnej jak klasickej sedlak co poprve zazil nejake lepsi sluzby… 😀

Kdyz jsem nedavno letel do Tokya tak jsem stihl udelat par fotek v letadle. Vetsinou jsem uz liny fotit kazdy let, takze ne pokazde ten trip report pak muzu napsat.

S JAL (Japan Airlines) zas tak casto neletam. Oni totiz zas tak casto neuvolni dve sedadla v prvni tride. Je to spise nahoda, ze neco zahlednu. A kdyz mam zrovna chut letet do Japonska tak se takoveto nahody rovnou chytnu. A i to byl duvod proc jsem nejake fotky udelal.

Sedadlo neni spatne. Neni to samostatna suite s dvermi jako v Singapore Airlines:-). Ale furt to asi nemuzu porovnavat. Ale vzdy bych dal prednost tomuto sedadlu nez treba British Airways. Je totiz docela siroke a to mi pripada na spani dost dulezite (kdyz lezim na boku nebo na brise).

IMG_0524

JAL serviruji krome Dom Perignon take alternativu sampanske Salon 1999. Dom Perignon piju porad (to zni, ze?), tak jsem si dal Salon. Uvedu to na pravou miru. Dom Perignon serviruje vice asijskych aerolinek a skutecne KDYZ LETIM tak ho piju casto. Ale rad zkusim neco jineho. Porad jeste nejsem psychologicky tak daleko, ze bych si koupil domu flasku sampanskeho, ktera stoji k $300 a vypil si ji jen tak. Mozna k tomu jednou dojdu, ale zatim jsem rad, ze mam temer neomezenou moznost si vse vychutnat v letadle.

IMG_0526

Jeste k tomu nekteri znalci rikaji, ze rocnik 2003 Dom Perignon stejne neni nejlepsi (v provnani s Dom Perignon 2002, ktery jeste nedavno servirovali):-)

IMG_0528

Klasicky je k dispozici jidelnicek. Krome hlavniho menu jsou v nabidce ruzna dalsi jidla, ktera si muzete kdykoliv behem letu objednat. Davam ilustracne jen ukazku z jidelniho menu a vineho listku.

IMG_0532

Tohle bylo velmi zajimave. Premiovy caj, ktery se naleval jako vino. Royal Blue Tea.

IMG_0527

Pripada mi, ze i kdyz Singapore mel nejlepsi sedadlo tak jidlo je lepsi v JAL (nebo treba v Cathay Pacific).

IMG_0529

Stolovani, jednotlive chody parovane s vinem a hlavne ta personalizovana obsluha jsou doopravdy skvely zazitek.

IMG_0534

IMG_0535

IMG_0543

IMG_0547

V teto fazi jdu spat:-). Letusky vam nachystaji postel. Pyzamo samozrejme vyfasovane, jen jsem ho zapomnel vyfotit.

IMG_0551

Pospal jsem par hodin a dostal na neco chut. V JAL delaji naprosto vynikajici zeleninove kari. Vzpomnel jsem si a objednal.

IMG_0555

Pri jidle jsem se podival na nejake filmy a popijel u toho to Royal Blue Tea.

IMG_0553

Hrozne rad se divam na japonske filmy. Jsou takove depresivni jako byvaly filmy v CR. Takze je mi to blizke:-).

Chvilku jsem znovu spal. Pak mi letuska rekla, ze za dve hodiny pristaneme. Jestli chci neco dalsiho na jidlo. Vzal jsem to uz jen z lehka. Nemel jsem totiz hlad tak jsem ji rekl at mi donese jen ovoce.

IMG_0556

Ale jak jsem snedl ovoce tak jsem najednou ten hlad dostal.

IMG_0559

Testoviny s kuretem a salatem.

IMG_0560

Zakusek a cappuccino.

Tesne pred pristanim stihli zavrit jak letiste Narita tak Haneda. Letadlo bylo presmerovano do Sappora. Letiste v Tokyu se za 2 hod. otevrelo a leteli jsme zpet. V Tokyu byla totalni kalamita. Napadlo asi 4-5 cm snehu. Vlaky meli 3-4 hod. zpozdeni. Dalnice z Narity byli uzavrene. Limousine bus prestal kompletne jezdit. JAL pro nas zaridil hotel (byli jsme jedin z mala stastlivcu). Hotely byly vyprodane a vetsina lidi vyfasovali spacaky a spali na letisti.

Takto vypada snehova kalamita. Mistni rikali, ze to je nejvice snehu za poslednich 17 let!!!

IMG_0575

Autobus do hotelu mel snehove retezy a po asfaltu na kterem zadny snih nebyl to krasne drncalo.

IMG_0569

Tak to jen na zaver trosku pro legraci…

Dane v Rusku

Ptal jsem se naseho zastupce co mame v Rusku jake tam jsou ted dane pro firmy.

There are two options.
  • simplified system.Tax 15%(income minus expenses) * 0.15
  • Tax 6% (the sum of all funds received by) * 0.06

Pripada mi to naprosto neuveritelne a co bych za to dal kdyby podobny system byl v USA. Velmi jednoduchy na vypocet a k tomu nizke dane. Rikam si jaky je to paradox, ze kapitalisticke zeme jako USA se snazi co nejvice prerozdelovat. Dane jdou nahoru rapidnim tempem. Treba dan v Kalifornii pro me vzrostla letos o 30%. Federalni dane pro lidi co vice vydelavaji take vzrostly.

Jestli tady nekdo ze ctenaru podnika v Rusku tak napiste do komentaru nejake vase zkusenosti. Zajimalo by me to.

 

Představení­ projektu dakis.cz

Ahoj Johne,

Jmenuji se Tomáš Štambera. Tvůj blog jsem objevil tak tři roky nazpátek a tvůj pří­stup kpodnikání­ se mi opravdu lí­bí­. Chtěl bych tobě a čtenářům blogu představit projekt, na kterém pracuji už půl roku se svým bratrem Dominikem –http://dakis.cz/– jde o eshop sdrogerií­ stí­m, že zboží­ jde posí­lat periodicky. Projekt máme týden v ostrém provozu.

Člověk si vybere periodu a objedná si zboží­. Vadministraci si potom může kompletně naplánovat, kdy chce dodávky dostat, co vkaždé má být atd’¦ Pří­padně ji může vynechat, upravit apod’¦ má naprostou volnost. Něco podobného má i Amazon se svými Subscriptions, ale nezkoušel jsem to vpraxi.

Inspirovali jsme se projektemdollarshaveclub.com, který rozesí­lá žiletky na holení­, a řekli jsme si, že podobný princip uděláme sdrogerií­ ‘“ většina lidí­ už má svojí­ značku vybranou, jejich nákup spočí­vá vtom, že přijdou do obchodu, vezmou to zregálu a jdou kpokladně. Zvlášť pro určité profese, které nekončí­ vpráci ve čtyři odpoledne a nejdou potom do obchoďáku na nákup, to může být řešení­, jak se neotravovat sběžným nákupem šamponu, sprchového gelu a toaleťaku.

Chtěli jsme udělat projekt, který něco fyzického prodává, zároveň něco dělá jinak, naví­c. Původně za tí­mhle projektem stála idea, že existuje celé široké odvětví­ produktů, pro které je prostě ztráta času chodit do obchodu. Bývaly doby, kdy mlí­kař objel každé ráno město a rozvezl flašky smlí­kem. Byl to periodický obchod smlékem. To samé snovinami apod. A tenhle princip chceme přenést na internet.

Myslí­me si, že existuje zboží­ nudné a zboží­ zají­mavé, na nudné zboží­ se ideálně hodí­ periodický obchod, pro zají­mavé zboží­ budeme všichni pravděpodobně pořád chodit do kamenných obchodů. A Dakis je právě obchod snudným zboží­mJ

Systém jsme si programovali sami a heslem vývoje uživatelského prostředí­ byla jednoduchost. Je to jedna zvěcí­, která podle nás spoustě obchodů chybí­. Jsou přeplácané, to my jsme nechtěli. Náš systém reklamace napří­klad přesně popisuje, co má člověk udělat ve čtyřech krocí­ch. Nechtěli jsme zaší­vat info o reklamací­ch jako to dělá spousta obchodů, aby se na to zákazní­k vykašlal.

Další­ věc, která byla hodně těžká, byly dodavatelé. Vdrogerii musí­te prodávat tisí­ce výrobků a všechny je kupovat vyžaduje kapitál, který jsme neměli. Naštěstí­ jsme narazili na dodavatele, který nám byl schopen do druhého dne cokoliv dodat, čili jsme schopni expedovat jako bychom měli zboží­ na skladě. Pří­padně máme sepsanou sí­ť obchodů, kde zboží­ sjistotou seženeme, kdyby byla nouze nejvyšší­. A postupně si vytváří­me vlastní­ sklad.

Dokonce jsme si udělali napří­klad i pravidla co se týče balení­ šamponů a všeho tekutého, což je vlastně vdrogerii téměř všechno. Skrabicemi se během přepravy děje kdoví­co a všechen gel by měl zůstat vlahví­chJ. Osvědčila se nám strečová folie + pěnová tělí­ska. Tenhle způsob balení­ je samozřejmě dražší­ než kdybychom to balili klasicky skrabicovou vycpávkou a modlili se, aby se nic nestalo.

Ale zaměřili jsme se na to, aby si zákazní­k opravdu mohl být jistý tí­m, že zboží­ mu dojde v pořádku a on ho bude moct použí­t. Jinak by pro něj nemělo smysl přestat chodit do obchoďáku a kupovat drogerii u nás.

Jeden znejčastější­ch argumentů proti projektu bylo, že člověk nebude vědět, kdy přesně mu co dojde. O to ale úplně nejde. Naší­ snahou je dosáhnout toho, aby zákazní­k všechno operativně měnil. Datum, množství­, položky ‘“ a to všechno, aniž by vytáhl paty zdomu. Všechno může udělat na mobilu. Když vidí­m, že mi dochází­ sprchový gel, nemusí­m myslet na to, že ho musí­m koupit.

Budeme vděční­ za vaše názory a připomí­nky, které vás napadly a které nám nedošli. Děkujeme mockrát za feedback.

A na závěr okénko do našich budoucí­ch vizí­, zatí­m spí­š snů: Plechová schránka na balí­ky, kterou bude mí­t zákazní­k u domu stejně jako poštovní­ schránku a do které mu budou doručovány balí­ky. Každá schránka bude mí­t kí³d, kterým se bude oteví­rat a který bude dopravci předán spolu s balí­kem 🙂 no ale tohle je prozatí­m jen hudba budoucnosti.

Tomáš a Dominik

Dakis.cz