Fotky Shipito na konci roku

Takto to ted vypada ve skladech Shipito. Ve dne a v noci se dela a konecne trosicku zaciname stihat vse vyrizovat (zakaznici to jeste moc nevidi). To co jsme prozili v poslednich par tydnech byl nejvetsi narust objemu baliku ve velmi kratkem casovem obdobi.

Toto je nouzovy obed kdyz nestiham;-)

A takto se nakupuji krabice do kterych se konsoliduji baliky. Po paletach.

Kdy chteji americke banky audit

Kdyz budu kupovat dalsi sklad tak se uz neubranim tomu, aby moje firma prosla auditem. Z toho moc radost nemam. Audit je docela draha vec (min. nekolik desitek tisic dolaru). Je to taky dost prace tim projit.

Auditori chteji zkoumat do detailu jak vse ve firme funguje. Od ucetnictvi, kontrol, rizeni… Tohle me ceka ted v prosinci. Delam to proaktivne dokud je cas. Uvazuji totiz o dalsim skladu a vim, ze uz se auditu nevyhnu. Jakmile mate nad 5 milionu dolaru pujcek tak uz to zacina byt velmi prisny pozadavek aby firma audit mela. Na posledni sklad co jsem kupoval v Oregonu uz ho po me take chteli, ale dokazal jsem se z toho uz vymluvit.

Bohuzel s pristi koupi se auditu uz nevyhnu. Je to takovy krucek ze startupu k byrokracii jako u velke firmy. Moc radost z toho nemam. Ale nemuzu se tomu uz vyhnout.

Drzte si svoje koule

President Johnson once said that when you give someone your balls to hold, the temptation is for that person to squeeze them.

Tohle je perfektni vyrok (nevim jestli je to autenticke), ale plati to. (Doufam, ze jsem ted nikoho neurazil).

Kdyz to prevedu na svet podnikani tak se to da chapat nasledovne. Kdykoliv date nekomu do ruk nejake klicove hodnoty, nejake rozhodovaci prava, zavisite na nem jako na hlavnim dodavateli, je pro vas klicovym partnerem, ousourcujete neco dulezitho nebo za vas resi problemy, ktere sami nechcete resit – tak mu doslova davate svoje koule a musite ocekavat, ze to tu osobu bude nesmirne lakat vam ty vase koule trosku zmacknout. Ono se to da prevest temer na spustu situaci. A funguje to tak.

 

Pozadavek na dochazku u startupu

Cetl jsem si clanek o tom jak do StartupYardu nekteri ucastnici pravidelne nechodili.

Jen na zacatek chci upresnit. StartupYardu, Petrovi i Lukasovi fandim.

Ale nejak mi ten pristup nesedi k tomu co si predstavuji pod podnikanim. Tu motivaci pracovat a neco budovat si musi kazdy clovek najit sam. Kdyz ji nema tak ho asi nedonutime zadnymi pravidly k tomu, aby byl uspesny. I to ze nekomu date pevnou dochazku nebude znamenat, ze pak vybuduje uspesny startup.

Sam taky nemam rad nejakou presnou a pravidelnou dochazku. Ale motivace mam spoustu. Budu klidne delat 14 hodin v kuse. Dlouho do noci. A nebude mi to vubec vadit. Proste kdyz je ta spravna nalada tak udela strasne moc prace. Obzvlast u tech startupu to je o techto okamzicich. Kdy vas to nadchle a makate jak blazni bez ohledu na pracovni dobu.

Proste mi k tomuto nesedi ten pozadavek na dochazku. Pripada mi to takovy urednicky pristup k budovani startupu.