Ubytovani v japonskem ryokanu

Kdyz jsme byli navstivit park se Snow Monkeys tak jsem mel sanci vyzkouset klasicke japonske ubytovani v ryokanu. Rozhodl jsem se napsat trosku zlehcene review, tak ho prosim berte s rezervou.:-)

Hledal jsem na TripAdvisor, ktery ryokan ma nejlepsi reviews. Byl to Shimaya Ryokan, ktery byl na prvnim miste v hodnoceni. Prvni sok byl trosku cena. Ubytovani v klasickem ryokanu neni nic levneho. Pobyt na dve noci vysel na pres 50 tisic yenu. Na vypisu z kreditky to bylo pres $600. To je docela palka. V Tokyu budete spat v krasnem hotelu za $150-$200. Ryokan mel svoje kouzla, ale i nedostatky. Jen se musim priznat, ze jsem nejak podle cen nehledal. Urcite se da najit neco levnejsiho. Spise jsem vzal ten Ryokan kvuli dobrym reviews. A chtel jsem si vyzkouset japonsky styl ubytovani.

Fotka ryokanu z venku:

Takto ubytovani v Ryokanu vypada (japanese style):

Pri vstupu do Ryokanu dostanete pantofle. A nez vstoupite do vlastniho pokoje tak si ty pantofle sundate. Spite v podstate na zemi (na matracich). Na zemi jsou slamove tatami. Dostanete konvici s horkou vodou a udelate si dobry japonsky zeleny caj. Cely pokoj mel jen jednu eletrickou zasuvku. V te byla zapojena televize. Tu jsem nezkousel ani zapinat. Ale kdyz jsem chtel dobit notebook tak jsem ji musel odpojit.

Pokoj mel i takovou terasku na ktere byl i zachod. Koupelna byla na druhe strane pokoje. Jinak na terasce byla zima jak prase, takze ty papirove dvere jsem vetsinou zaviral.

Takhle jsme spali. Neni to videt, ale jsou to dve tluste periny nad sebou jako u babicky. Melo to za nasledek dve veci. Bud me byla zima nebo vedro jak prase. Nic mezitim.

Japonsky styp koupelny. Nesmi chybet kyblicek na polevani. Koupelna mela jedinou chybu, ze tekla jen vlazna voda. To ale nevadilo, protoze v prizemi byli lazne s naprosto varici vodou. V Yudanaka je tolik termalnich pramenu, ze skoro kazdy ma u domu termalni lazne.

Na zachode mate specialni pantofle. Ty si obujete jen kdyz jdete na zachod a nesmite s nimi vyjit ven. Uz se mi to jednou podarilo ve Spa Worldu v Osace. Behal jsem v pantoflich ze zachodu po satne. To je obrovsky trapas. Proto delam osvetu a pisu jak teda v Japonsku chodi at se vam to nestane.

Manzelka nebo nejaka ta geisha vam udela zeleny caj a pak takto sedite a popijite. Ma to neco do sebe! To co mam na sobe se jmenuje Yukata. Muzete v ni chodit po celem Ryokanu a dokonce po venku. Je to normalni. Kdyz jste gaijin jako jak tak vam daji i navod jak si ji oblect.

Co ale bylo uplne nejdulezitejsi byl majitel Mr. Yumato. Se svou japonskou skromnosti me radikalne po telefonu rekl, ze skoro nemluvi anglicky. Ale mluvil (sice ne nejak dokonale), ale mel obrovskou snahu, aby jsme meli maximalni zazitek.

V Tokyu jsme koupili jizdenku na vlak do Nagana. V Nagano musite koupit dalsi jizdenku do Yudanaka. Tento kus cesty je pres soukromou zeleznici (ne pres JR – Japan Rail). V Nagano jsem teda koupili jizdenky a zavolal do ryokanu. Mr. Yumato se hned nabidl, ze nas vyzvedne na nadrazi. At koukam po hnedem autu. Fungovalo to dokonale a byl jsem rad, ze jsem predem zavolal.

V ryokanu nam vse ukazal a vysvetlil. Mel krasne sepsane co delat, kam jit na jidlo nebo co se vse v okoli da delat. A hned nabidl jestli nechceme jit do soukromych lazni s krasnym vyhledem na Yudanako. Bylo to asi 10 minut od naseho ryokanu kam nas zavezl autem.

Privani lazne z venku (do privatnich jsem mohl s manzelkou), jinak je to oddelene muzi a zeny (chodi se na nahato).

Nahrivate se ve vode a sledujete zapad slunce.

V ryokanech muzete mit i jidlo. Tak tuto moznost jsem vyuzil uz jen kvuli tem pochvalnym reviews co jsem cetl. Japonske lahudky jsem si nemohl nechat ujit. Kazda vecere mela nekolik chodu. To byl skutecne vyborny zazitek a tim jidlem se da ospravedlnit vyssi cena za ubytovani (jidlo bylo v cene).

Takto ta vecera zacala a pak prichazely dalsi a dalsi chody.

Druha varianta vecere. Jak vidite vzdy jsme si nejakou cast museli uvarit sami:-)

Na vecere meli takove privatni mistnosti. Obsluha vzdy prisla. Poklonila se. Vysvetlila co to je za jidlo. Odesli. Takto nekolikrat po sobe. Jidlo bylo fakt super. Cerstve, zajimave a chutne.

Na snidane meli zase jinaci mistnost s normalnimi zidlemi. Ja jsem si daval japonskou verzi. Manzelka western. Jak vidite japonska verze obsahuje kousek ryby. Mam pocit, ze me ta strava docela prospela.

Asi nejlepsi byly ty sluzby. Majitel ryokanu byl ochoten kdykoliv cokoliv zaridit. Chcete se podivat na snehove opice. Neni problem. Sednete s nim do auta. Zaveze vas do parku. Zpet muzete jit pesky nebo pro vas prijede. Nekteri navstevnici psali review jak sli zpet sami a ztratili se. Z nejakeho obchudku zavolali do ryokanu a Mr. Yumato pro ne prijel. Nam treba nabizel jestli nechceme jit lyzovat, ze nas tam taky zaveze. Proste nemusite mit strach, ze nebudete mit co delat.

Podnikani na vychode versus v USA

Nekdy tady pisu, ze podnikani v USA je relativne snadne. Jenze ono to je mysleno trosku jinak nez si hodne lidi mysli.

Je to mysleno tak, ze hodne veci dobre funguje. Ze mate pocit, ze vam nikdo nehaze klacky pod nohy. Ale konkurence je mnohem vetsi. Musite makat mnohem vice a chytreji nez ostatni, abyste dokazali mit uspech. Tohle musim jeste rici jednou. Musite pracovat velmi tvrde. A velmi chytre.

V Shipito spolupracujeme s lidmi z celeho sveta. Mame treba spolupracovniky co nam pomahaji s podporou se zakazniky. Vime presne kolik co zabere casu a kolik prace se musi udelat, abysme dokazali byt konkurenceschoni. Zamestnancum to ani nemusim uz nejak vysvetlovat. Je to v DNA nasi firmy a kazdy si to uvedomuje. Ale dochazi ke kulturnimu stretu s nekterymi lidmi co s nami chteji spolupracovat. Dneska me zamestnanci forwardovali email od nekoho z Ruska. Byl rozhorceny z nasi predstavy o odmene co nabizime za praci. Proste mel predstavu, ze v Americe je to doopravdy strasne snadne a ze nejakych par tisic dolaru mesicne nahoru nemuze delat zadny rozdil. Proste dost lidi ma takovy mindset, ze v Americe je to fakt strasne snadne. Ze penize se hrnou. A ani neni potreba moc pracovat. Je to presne naopak.

Den D

Koukal jsem na porad Den D. Musim uznat, ze nektere projekty jsou fakt slabe. Asi hlavne v tech predstavach jak podnikat. Ani tak me nevadi ty napady, protoze vite jaky mam nazor na napady. Vzdy jde hlavne o provedeni. Asi bych mnohem vice vsazel na lidi nez na napady.

Ale otazky investoru jsou sem tam docela drsne. Nevim jestli bych mel odvahu tam jako podnikatel prijit. Kdykoliv jsem zacinal nejake podnikani tak jsem taky vedel prd jak budu vydelavat. Samozrejme jsem se snazil, aby to slo dobrym smerem. Ale zadna jistota to nikdy nebyla. Proste jsem poradne nevedel kam to pujde. Ted zpetne muzu delat machra co jsem jak na cem vydelal. Ze zacatku to tak vubec jasne nebylo. A nedokazal bych o tom presvedcit ani investory (aniz bych strasne bullshitoval).

P.S. Ono mezi nama Shipito taky nic moc nevydelavalo dokud se nezacli delat velke obraty. Byla to hlavne doplnkova cinnost na zaplneni skladu s kolami.

Clippers vs. Bulls

Bank of America me pozvala do jejich privatni suite v Staples center na zapas L.A. Clippers vs. Chicago Bulls. Parkrat jsem takto uz byl na zapase a sedel na dobrych VIP mistech. Ale tohle bylo poprve v privatni suite. Rikaji, ze jsem jejich dobry zakaznik, takze to radi udelali.

Muj banker mi poslal emailem vstupenky. Ty na sobe maji carovy kod. Pres VIP vchod jsem se dostal k oddeleni kde jsou ty privatni koje. Na dverich je ctecka na carove kody. Strcite pod ni vstupenku a dvere se otevrou.

Uvnitr jako ve filmu. Nachystane obcerstveni. Sandwiche, hot dogy, kureci prsty, salaty, chipsy…. Pivo, vino a nealko. Koukate na zapas. Sedite v pohodlnych sedackach. Chodite si nabirat jidlo. Vubec to neni spatna kombinace.

Bylo tam par dalsich lidi z banky. Jeden clovek co se tesi az bude delat dalsi pujcku na sklad co koupim:-) Banker me predstavoval, ze jsem jeho nejrychleji rostouci firma ze vsech jeho klientu. Nevim jestli jen tak bullshitoval, aby me udelal radost. V Americe se to tak dost casto dela. Patri to k te hre.

Expanze do USA

Relativne casto se mi nekdo ozve, ze by chtel pomoci expandovat do USA. Je to treba firma, ktera jiz podnika v CR a premysli nad expanzi do USA.

V naproste vetsine pripadu ocekava, ze do expanze nebude vrazet zadne penize. Z emailu to tak rovnou vyzniva. Maji predstavu, ze budou expandovat do USA a nejaky partner se o vse naprosto postara a ponese kompletni riziko.

Ja to docela chapu, ale mozna by to chtelo pridat nejake info o sve firme, aby clovek mel vubec nejakou motivaci. Treba proc to vubec dava smysl. Cim je ta firma unikatni. A tak podobne. Snaha neco investovat taky neni na skodu. Vypada to pak mnohem vice seriozneji.

Ono ruznych napadu co delat v USA nebo naopak v CR je mraky. Ale aby to uspelo je nutne, aby ten mix okolnosti, lidi a motivace byl spravne namichan. Neco uspesne rozjet neni uplne trivialni.