Aman hotely

Cestovani

Pekny clanek popisujici kouzlo Aman hotelu. Jen mimochodem, zakladatel Aman hotelu ma ceske koreny (jsem hrdy jak jsme dokonaly narod!!).

Par trip reportu jsem o Amanech psal. Nastivil jsem jich uz jedenact. Z kazdeho jsem trip report nechtel delat, protoze citim, ze uz toho je moc i s temi partrip reporty co jsem uz Amanu popsal. Ja naprosto chapu, ze to je drahy hotel a vetsina lidi se do nej asi nepodiva. Ani me neslo o to se nejak chlubit. Jen jsem se do tech hotelu sam nadchnul a kdyz jsem psal trip reporty tak jsem se o to nadseni chtel podelit.

V komentarich u minulych trip reportu treba zaznelo, ze to nejsou realne zazitky. Coz asi tak nekomu pripada. Ja mam naopak presne opacny nazor. V tom clanku co jsem linkoval na zacatku to definovali takto:

Aman is able to do what it does best: make guests feel connected to local cultures. Aman provides the very wealthy a way to interact’”at the right distance and with the right handling’”with exotic and foreign places but within the cocoon of a five-star hotel.

Tohle je naprosto klicove. Kdyz prijedu do vzdalene oblasti, kde nikdo neumi anglicky, nejsou tam hotely, neni se kde najist, tak jsem jako turista ztraceny. Nejaky zazitek z toho budu mit, ze treba spim nekde po siraku, nekdo se na de mnou smiluje a nekde neco snim. Mozna tomu neverite, ale v mladi jsem cestoval stopem. Treba moji manzelku jsem vzal na cestu stopem do Maroka (jsem si ji tak trosku testoval nez jsem si ji vzal). Pres tri tisice kilometru stopem. Casto bez vody, v horku cekani nekolik hodin u silnice nez nas nekdo sveze, protoze pobliz nic nebylo. Jidlo jen co jsme si nesli v batohach. Low cost. Zadne penize na utraceni jsem nemel. Spani nekde v prikopu. Me to fakt silene bavilo (za mlada). Ale taky jsem treba stravil den chozenim po nejakem marockem meste a neustale hledal kde koupit mapu a mezitim nas vzdy nekdo zatahl do obchodu se slibem mapy a nabizel koberce (a byl nastvany kdyz jsme je nekoupili). No proste to jen pisu jako takovou vsuvku, ze nejsem s tim cestovanim uplne mimo a zazil jsem si cele spektrum. Ale nevim jestli to bylo o tolik realnejsi zazitek (coz si nekteri lidi mysli) nez co zazivam dnes.

Takovychto autentickych zazitku mam trosku mene, i kdyz to k te zemi taky patri, ale je to jen mensina (Indie).

I uznavam, ze mi preferuji spat v dokonale pohodlne posteli s koupelnou kde tece voda pod proudem a vse je krasne ciste. To je co v Amanu ocekavam a ze nemam zadne neprijemne prekvapeni je i soucasti te vysoke ceny.

Naopak takovychto autentickych zazitku jsem diky Amanu zazil vice. Dostat se na mista, kde neni ani jeden turista (jen par mistnich). Kochat se pamatkami s vybornym vykladem od pruvodce, ktery pak ve vhodny okamzik pripravi domaci limonadu na osvezeni.

Kdyz se dostanete na uplne stejne odlehle misto v Amanu tak i kdyz ve vesnici nebude skokro nikdo mluvit anglicky (coz je normalni na spouste mist, kde nejezdi moc turistu), tak mit mistniho pruvodce, co v te vesnici zije a mluvi anglicky velmi dobre je naprosta vyhra. Uz od posazeni do auta z letiste, vam muze povypravet vsechny mistni zvyky, jak se zije, proste cokoliv vas zajima. Samozrejme vas neco musi zajimat a nesmite se bat ptat!


Pozvanka na indicky caj s cerstvym mlekem od vodniho byka. Tohle jsou zazitky, ktere vam luxusni Aman zaridi.

Rodina a ozraly strycek (ostuda rodiny), kteremu bylo lito, ze ho odhaneli, aby nedelal ostudu, kdyz prisla vzacna nasteva. Tak aspon sedel na plote a maval.

Tohle ma pro me osobne neuveritelnou hodnotu, protoze cestuji a chci rozumet. Jenze kdybych se jen koukal a cestoval s batuzkem, tak proste na takoveho cloveka co by mi vse vysvetloval ani nenarazim. Zboznuji diskuze i o citlivych tematech. Zvlastnostech mistni kultury. O nabozenstvi. Proste doopravdy cokoliv. Proste clovek co na toto neni zvykly tak by se takovemu pruvodci snazil utect, protoze by chtel zazit to “autenticke”. A ja naopak jsem nastvany, kdyz takoveho pruvodce nemam, protoze se citim ochuzen jen koukat na autenticke bez moznosti treba mistni lidi oslovit (a mit nekoho kdo to prelozi). Nechci jen videt, chci rozumet. Taky ten mistni pruvodcepresne vi co se hodi a nehodi. Napr. kdy je vhodne fotit a kdy ne. Kdy si sundat boty. Jak se chovat v urcite situaci. Ono se to da sledovat, ale taky je jednoduche se dostat do trapasu, ze proste mistni zvyky neznate.

Tohoto dedecka jsme potkali v Bhutanu pri chozeni po horach. Odesel do hor, aby se mohl cely den modlit a pripravit se na smrt. Bydli tam v male chatrci. Deti mu donesou jednou za tri mesice pytel ryze a kousek masa. Sam si tam pestuje zeleninu. Cim vice se blizi smrt tim vice se chce modlit a pripravit se na ni. A cim dele se tam modli, tim je vice vyrovnany a klidny s tim, ze smrt prijde.

To jak zminuji v tom clanku, ze jste spojeni s mistni kulturou to je treba kdyz chcete ochutnat mistni jidlo a jste pozvani k nejakemu zemedelci domu, kde v dolnim patre domu jsou ustajeny kravy a zvirate. A jste pohosteni s dukladnym vykladem o jidle. Me fakt zajima co mistni lidi ji k snidani, k obedu a k veceri. Jak casto ji maso, apod.

Nasteva u mistniho farmare v Bhutanu a obed.

Aman ma taky svoje chyby. A ne kazdy Aman nabizi ten stejny zazitek. Taky po par dokonalych zazitcich vzroste ocekavani a pak me vadi, kdyz nejaky jiny pobyt neni stejne dokonaly. Proste to meritko se zmeni a divam se na to z jine perspektivy. Ale i pres vsechny nedostatky porad neznam lepsi alternativu jak cestovat a mit ten intimni zazitek s mistni kulturou. Pro lidi co maji obrovske mnozstvi casu a zvladnou se naucit mistni jazyk tak ti zazijou mnohem vice a lepe (kdyz mate cas v zemi dlouhodobe zit tak se tomu nic nevyrovna). Pro ty co maji limitovany cas to je podle me nejlepsi moznost jak cestovat a poznavat. Ale je potreba byt dusevne pripraven. Umet ptat. Nesmi jen cekat co se mu vsune pod nos. Casto nejlepsi zazitek byl, ze treba pruvodci v Amanu rekneme, jestli bysme nemohli nastivit mistni skolu. A on rekne, ze neni problem a jdeme.

A pak si chcete povykladat se studenty, kteri se uci anglicky, ale kazdy se boji promluvit. A znovu jste radi, ze mate pruvodce, ktery prelozi co je potreba a muzete skutecne komunikovat.

Aman je takova kombinace luxusu a tech kulturnich zazitku. Kdyz se chcete citit jako indicky maharadza, tak vam treba uprostred dzungle udelaji veceri jen pro vas. Jdete po ceste ktera je oznacena stovkami zapalenych svicek.

Protoze to je doopravdy uprostred dzungle, tak tam neni elektrina a jite jen za svetla svicek. Kdyz maharadza sel lovita prisel cas na veceri, tak sluzebni vysekali misto v dzungli a pripravili veceri.

I v tomto vidim zazitek. Muzikanti hraji k veceri. Sedime tam sami s manzelkou a uzivame si doopravdy jak nejaky kralovsky par.

No nejak jsem se rozepsal. Zacalo to tim, ze jsem si cetl ten clanek. A pak jsem se proste nad tim znovu zamyslel, proc to nekterym lidem pripada jako neautenticke a co vlastne na tech Amanech sam ocenuji. At si kazdy cestuje jak chce nebo jak mu vyhovuje. Ale pro ty co maji penize penize a nemaji moc casu, tak toto je podle meho nazoru velmi dobry zpusob cestovani. A jestli mate nekdo nejaky typ jak cestovat jeste lepe (bez ohledu na budget) tak mi nevahejte napsat.

Tak dal jsem dalsi nabidku a uz chapu proc prodavajici nechce zlevnit

Nemovitosti v USA

Poslal jsem pred tydnem druhou nabidku (counter offer) na koupi pozemku, kde bych chtel stavet sklady.

Vsechny moje klasicke vyjednavaci taktiky moc nefunguji, protoze na druhe strane stoji neobyvkly protivnik. Prodavajicim je totiz mesto a rozhoduji urednici. Pozemek nemuzou prodat. Za prve to meli nabidnute za velmi vysokou cenu. Mesto totiz na casti pozemku postavilo dalsi pruh silnice na odbocovani doprava. A nejak si to neuvedomili, ze zmensili velikost pozemku o zhruba 25%. V nabidce uvadeli vetsi velikost. Takze cena na stopu pozemku na kterem se da stavet vychazela strasne vysoko. To ted vi a cenu snizili, ale je to ciste jen snizeni k pomeru velikosti na ktere se da stavet.

Ale dal se jim snizovat cenu vubec nechce. Taky treba nechteji platit provizi agentovi co zastupuje me. V USA prodavajici vzdy plati provizi a tu si rozdeluje agent prodavajiciho a kupujiciho. Je to dane pravdilo. Ale mesto se rozhodlo, ze provizi platit nebudou. Takze me nezbyde nez ji zaplatit sam (nemusel bych, ale je mi to hloupe, takze neco memu agentovi dam).

Jeste se to vyjednavani strasne tahne, coz taky nemam rad. Takze se zmitam v tom rozhodovani jestli mam pridat na cene v me nabidce, nebo se na to vykaslat. Na jednu stranu me to laka ty sklady postavit. Ale nechce se mi kupovat, kdyz me nevyhovi s cenou.

Dalsi vec se kterou mam problem je, ze kdyz jsem moc penez nemel, tak jsem vyjednaval mnohem tvrdeji. Ted si treba rikam, ze rozdil je na kolik me vyjde luxusni dovolena.Tak bych nemusel zas tak bojovat. Ale zas mi to neda, protoze clovek v tom businessu bojovat musi, jinak dobry deal neudela.

Ono verim, ze by me ty moje taktiky mohli fungovat s jinym prodavajicim. Ten pozemek je totiz v nabidce uz 1.5 roku! Jiny prodavajici by me uz zlevnil a asi bysme meli uzavreny obchod. Jenze jsem ted zjistil jak uvazuji urednici. Jejich hlavni motivaci si je kryt zada. Takze si od jejich brokera nechali udelat analyzu za jake ceny se prodali jine pozemky. Bohuzel pro me, jsou ty ostatni prodeje za vetsi ceny nez co ted se snazim vyjednat. A urednici proste nechteji, aby nekdo ukazal, ze me kyvli na nizsi cenu, kdyz se jine pozemky prodaly za vice. Takze proto nechteji moc slevnit. A ja se obavam, ze kdybych cekal sebevice a jednani protahoval tak to proste nezmenim (coz by u jineho prodavajiciho fungovalo).

Klicovi zamestnanci ve firme

Podnikani & zivot v USA

Kdyz jsem mel jakekoliv podnikani, tak jsem presne videl hodnotu nekolika klicovych lidi. Pisu nekolika, protoze tech klicovych a neuveritelne uzitecnych pro firmu je vzdy jen par. I kdyz chcete dat sanci kazdemu tak vetsina lidi o to nema zajem. Proste chteji mit klid. Nemaji zajem nekam rust. Chteji si udelat svoji praci a jit domu. Ale par jedincu vzdy iniciativne resi problemy jeste nez se informace o problemu dostane pod hledacek managementu. A toto jsou presne ti nejdulezitejsi lidi ve firme, kvuli kterym pak vse dokonale slape.

Tyto klicove zamestnance je strasne tezke najit (a vychovat). Moje zkusenost je, ze z deseti zamestnancu co najmu, tak mozna jeden z nich ma sanci se stat klicovym. Proste toto je statisticka realita a moc se s ni nenadela. Co jsem si vzycky uvedomoval jako svoji nejdulezitejsi roli bylo poznat kdo z tech zamesntancu ma sanci byt tim klicovym. Dokazat to rozpoznat. A neminout nekoho kdo je schopny a jen se nedostane nahoru ve firme kvuli tomu, ze si ho nikdo nevsimne. Proste muj ukol bylo vedet koho povysit a komu pridat. Necekat na to, az si dotycny prijde a pozada o pridani. Ne, musim to byt ja, kdo prvni pozna, komu pridat a komu dat sanci rust. Tohle je skutecne naprosto klicove pravidlo. Ale nebudeme si nalhavat, aby zamestnanec byl na stejne strance myslenim jako ja, tak je to spousta srani a frustrace. Ja bych chtel, aby me doslova dokazal cist myslenky a samostatne rozhodl jakykoliv problem nebo ukol uplne sam a stejne jako ja. To je idealni stav. A myslim, ze se mi casto podarilo s ruznymi lidmi toho dosahnout. Ale ta cesta je doopravdy plna prace a hodne trnita. Proste si zvyknout na sebe navzajem jak kdo pracuje a najit ten spravny kompromis.

Kazdy manazer ma svuj styl a hodnoti si uplne jine vlastnosti u svych podrizenych. A mrzi me, kdyz vidim ze lidi u kterych jsem si 100% jisty, ze jsou klicovi (a pracne jsme se tam dopracovali), tak tojiny manazer nevidi. Tito lidi maji pro me cenu zlata. To jak se mi nechce rozjizdet dalsi podnikani je hlavne kvuli tomu, jak je pracne tyto lidi najit. A mit je k dispozici hned tak vim, ze bych si usetril 90% prace pri delani jakychkoliv novych projektu.

Going dark u vyjednavani nakupu nemovitosti

Nemovitosti v USA

Vyjednavam realitni obchod. Prodavajici dal protinabidku. Porad jsme daleko od sebe s predstavami o cene.

Muj agent radi at dame dalsi protinabidku a pak aspon tyden na nic neodpovidame. Rika tomu “going dark”.

Realitni obchod je psychologie. Trh neni tak pruzny jako treba trh akcii. Je malo kupujicich i prodavajicich. Nez se nejaka transakce uzavre tak to trva mesice a nekdy i roky (u komercnich nemovitosti). Takze ta zaverecna cena co se vzdy vyjedna je hodne o te psychologii. Jak moc nekdo chce koupit a jak moc nekdo chce prodat. Kazda strana vzdy pouziva nejake argument. Treba rekne, ze tohle je posledni nabidka. Bud akceptuj nebo se s tebou uz nebudu bavit. A pak stejne akceptuji dalsi proti nabidku.

Uplne nejlepsi obchody se mi podarilo uzavrit, kdyz jsem moc kupovat nechtel. Proste jsem dal nabidku a pak jsem prestal reagovat (going dark). Na jakykoliv pokus o proti nabidku jsem rekl, ze pouze co jsem nabidl poprve je akceptovatelna cena. Tohle mi perfektne fungovalo v dobe krize. Ted kdy ceny nemovitosti jdou nahoru to neni dobra strategie, protoze prodavajici vi, ze pocka a ceny pujdou nahoru. Takze mam obrovske dilema. Jak moc mam cekat nebo vyjednavat. Spravny postup je zachovat chladnou hlavu a nechat si tu prilezitost klidne ujit, protoze budou dalsi ksefty. Takze to zkusim a dam protinabidku, ktera znovu bude agresivni a nebudu se hrnout do vyrazneho zvyseni ceny. Jen tam je riziko, ze se objevi dalsi kupujci (coz ted pred vanocemi se snad nestane, protoze lidi mysli na jine veci).

Velikost, velikost, velikost – recept na dobry exit

Nemovitosti v USA

Na zacatku roku jsem udelal miniaturni investici v ramci vetsi skupiny do tzv. self storage. Jsou to takove garaze na pronajem, kam si lidi schovaji nejake kramy co se jim nevejdou domu. Vzdycky mi pripadalo neuveritelne kolik jsou lidi ochotni platit za to skladovani.

Predstavte si v podstate jen garaz. Ktera neni vytapena nebo chlazena. Je tam jen svetlo. Betonove steny a podlaha. Najmy se pohybuji kolem $1 za stopu mesicne. Kdyz to prevedu do m2 tak treba za self storage 37m2, kterou jsem si pronajmul kdyz jsem zacinal s XYZ bikes jsem zaplatil kolem $400 mesicne.

Kdyz to srovnam s jinymi nemovitostmi tak podobna cena za najem se plati za pronajmy bytu. Ale v byte je mnohem vice vylepseni. Mate klimatizaci, topeni, kuchyne, koupelny, apod. Proste do bytu musite mnohem vice investovat, ale za self storage dostanete podobny najem. Ale neznamena to, ze to je nejaky jednoduchy business. Konkurence je hodne. Ziskat zakazniky asi taky neni uplne nejjednodussi. Udajne dost velke riziko je, ze se ty self storage vykradaji, takze casto se na stejnem pozemku postavi i byt a manazer tam primo bydli, aby vse mohl hlidat.

Hodne jsem nad tim jako nad realitni investici premyslel. A pak v ramci vzdelavani udelal tu malou investici, abych do tho videl trosku vice jako insider.

Ta skupina v ramci ktere jsem investoval kupuje dalsi a dalsi provozovny. Rozlezaji se po celych USA. Dokazali to vybudovat do zase znovu zajimave velikosti. Myslim, ze uz maji kolem 20-30 provozoven. A ted dostali nabidku na odkoupeni od nejakeho fondu. Cena pres $100M. S earnout to ma potencial na $200M+.

Provozovat jeden self storage je takova trosku nevdecna cinnost. Muze to fungovat. Prinest nejaky zisk, ale je tam hodne omezeny potencial i kdyz do toho date sebevice casu a energie.

Ale kdyz to dokazete dostat do nejakeho vyznamnejsiho meritka, tak se oteviraji neuveritelne prilezitosti. On to fakt malokdo umi. Spousta lidi dokaze otevrit jednu provozovnu, ale kdyz ma otevrit druhou treba v jinem meste, tak se zaseknou a nezvladnou to. Malokdo umi manazovat treba tri, pet nebo vice provozoven. Ale v tomto vidim naprosty klic, kdyz chcete mit nekdy poradny exit a doopravdy vydelat vyznamne penize. V te velikosti je ta odpoved. Je to riskantni takto neco budovat. Je to mnohem vice prace (nez mit jen jednu provozovnu o kterou se starat). Ale v tom jak dnesni svet businessu a financi funguje tak za tuto namahu budete nadherne odmeneni.

Proste kdybych to vzal na me uvahy, tak kdyz bych chtel delat pekarnu/kavarnu, tak nesmim zustat u jedne, ale vybudovat jich minimalne dvacet.Coz si presne uvedomuji o kolik vice to je prace to dokazat. Jedna pekarna by byla na zacatku zabava, ale pak by to byl takovy business, ktery se neda prodat (za slusnou cenu), a vim, ze by to na me pusobilo jako zatez (proste za chvili by se mi to provozovani omrzelo).

Dalsi vec kdy nad timto premyslim je u investici do nemovitosti. Tech skladu mam uz dost, a mozna bych to mohl jeste vice rozsirit. Neni to uplne stejne jako provozovat ty self storage (kde se da mnohem vyrazneji ovlivnit jaky bude zisk, podle toho jak dobre se to manazuje). Ale treba jestli se mi podari koupit ten pozemek tak prijdou na zpusob jak udelat neco podobneho a taky to jeste vice rozsirit. Treba v nakupnich centrech se casto uctuje tzv. percentage rent. Obchody plati zakladni najem a pak procento z obratu (napr. kdyz se docili urcity obrat). Tohle vytvari prilezitost jak zvysit prijmy pro majitele a zaroven motivaci, aby se tem obchodum maximalne darilo. Zrovna u tech mini pivovaru si myslim, ze by to slo krasne aplikovat. Jsou to zacinajici firmy. Nemaji kredit history. Nemaji financials. Malokdo jim chce prostory pronajmout. A vznika jich tolik a intenzivne hledaji prostory. Mozna by to byla zajimava “niche” na kterou se zamerit. Obzvlast kdydybych dokazal vytvorit synergie, ze bych jedne komunite udelal vice doplnujicich se provozoven, ktere by pritahovaly vice zakazniku.