Dane v Singapuru

V Singapuru jsou jednoduche a nizke dane na podnikani.

Tax rate on corporate profits for up to 300,000 SGD 8.5%
Tax rate on corporate profits above 300,000 SGD 17%

Kdyz vydelate zisk do 300,000 SGD (coz je zhruba $215,000 USD) platite jen 8.5%.
Kdyz vydelate nad 300,000 SGD tak 17%.

Dale se mi libi toto pravidlo pro nove startupy.

Zero tax for new Singapore companies on the first 100K annual profits for the first 3 years

Zadna dan na prvnich 100,000 SGD zisku po prvni tri roky. To je sympaticke pravidlo. Startup potrebuje prvni tri roky kazdy dolar. Je to nejrizikovejsi obdobi. Takze tohle pravidlo pekne pomuze.

Pral bych, aby se v USA zavedli podobny system. To se nestane, nekdo musi financovat valky:-(.

Mala uspesna firma bez strachu z konkurence

Libi se mi zpusob jak premysli kluci z 37signals nad budovanim sve firmy. Berou to tak, ze pracuji na svem nejlepsim napadu (Basecamp) a svoji firmu nikomu neprodaji. Staci jim ze vydelaji miliony a nejsou hladovi vydelat jeste vice (treba stovky milionu). Chteji mit pocit, ze delaji co je bavi. Se vsim vyse popsanym se dokazu ztotoznit.

Jedina vec ze ktere bych mel v jejich pripade strach je, co kdyz se do stejneho podnikani treba pusti firma jako Google. Ja jsem drive Basecamp pouzival hlavne na ruzne ukoly (TO DO). Napsal jsem si co potrebuji udelat a zaskrtl kdyz to bylo hotove. Jenze ted to stejne mam v Gmailu (Tasks). Takze jsem stejnou funkci v Bascampu prestal pouzivat. Porad ho pouzivam na dalsi veci, ale v okamziku kdyby mi Google nabidlo dalsi funkce a zdarma, tak asi predplatne Basecampu prestanu platit. V Gmailu je to pro me pohodlnejsi. Nemusim otevirat dalsi WWW stranku. Email kontroluji denne a mit tam navic ukoly se mi hodi.

Je to trosku k diskuzi jestli ma clovek prodat firmu kdyz se mu dari, protoze nikdy nevi jestli treba konkurent jako Google neprekazi vsechny plany.

Umeni dobreho obchodu

Dat dobrou nabidku je velke umeni.

Smlouvat o cenu je jednoduche. Ale doopravdy ucinne je vedet o co prodavajicimu jde. Jakou ma motivaci. A pak nabidnout neco co splni nekterou z techto motivaci.

Funguje to takto v kazde obchodni transakci. Kazda strana ma jine motivace. Ty nejsou vzdy jasne vyditelne. Je potreba na ne prijit. Musi se jit do hloubky. Vedet co muzu nabidnout a co chce druha strana.

Ja nad tim vzdy premyslim a nekolikrat se mi podarilo udelat velmi dobry obchod prave kvuli tomtu principu. Kupoval jsem treba jednu nemovitost a chtel jsem vyjednat nejlepsi cenu.

Prodavajici sel do duchodu a prodaval sve kancelare. Pri prodeji chtel co nejvice vydelat. Zjistil jsem, ze existuje velmi elegantni reseni pro nas oba. Kdyz mu splatim nemovitost na splatky behem nekolika let tak se mu vyrazne snizi dane, ktere plati. Zisk z nemovitosti se rozlozi na delsi obdobi a usetri.

Me se navic nechtelo ziskavat pucjku z banky kvuli velkemu mnozstvi papirovani. Takze prodavajici me dal pujcku (owner financing) a jeste mel radost kolik usetril. Byla to vyhra pro nas oba.

Funguje to tak na vice prikladech. Kazdy si preje delat dobre obchody. Vzdy premyslejte co muzete nabidnout a co ta druha strana skutecne stoji.

Podnikani v Asii

Kdyz jsem psal tento clanek o me ceste do Singapuru tak mi prisla na email reakce od jednoho ctenare blogu, ktery zije v Cine.

Nerad zobecnuji (generalized) narody, ale definitivne ty asijske jsou uplne jine, vidim denne na pracovisti kulturni kolize. Tu projevenou starost o ktere se zminujes v tvem clanku je uplne klasicka cesta, jak cinane (predpokladam ze je pan cinan, anebo alespon zna cinskou kulturu velmi dobre, ci v ni vyrostl) delaji vztahy. Tento proces se v cinstine nazyva guanxi. Tezko se u prvniho jednani odhali zkutecnost zameru.

Tohle byl velmi dobry postreh. Ano, hostitel byl cinan a taky slo o guanxi. Proste za kazdou cenu se snazil maximalne hostit. Jeste ted par dnu po mem prijezdu premyslim nad urcitymi vecmi. Je fakt, ze u prvniho jednani se ne vzdy da presne odhadnout skutecny zamer. Je to skutecne velky kulturni rozdil. Ale osobne me to fascinuje a mam chut v Asii vice podnikat.

Ted jen pro pobaveni. Ukazoval jsem memu hostitelovi nejake obrazky z naseho skladu. Kdyz videl tento obrazek tak volal svou asistentku a ta to potvrdila. Je uplne jasne proc jsme uspesni. Proste z toho obrazku je to naprosto videt. Muzete hadat.

Pred sebou vidite obe budovy, ktere vlastnime. Jsou v tom TECKU (pred budovou je tato silnice a nase budouva je na konci te pristupove silnice). Tohle podle Feng Shui principu znamena, ze se k nam automaticky vzdy pohrne spousta penez. Proste je celkem jedno jak budeme pracovat a penize se pohrnou. Hostitel i asistentka to vzali jako naprosty fakt o kterem neni potreba ani diskutovat. Je to proste dane. Rikali, ze toto seskupeni neni uplne nejlepsi na zdravi. Ale na penize to je bez pochyb idealni.

Pak prisla rec na tuto kocicku. Mam ji dovezenou z Japonska (tam se ji rika Maneki Neko). Kdyz se poradne divate tak ji uvidite ve spouste asijskych obchodu, restauracich, bankach… Bud ma nahore levou nebo pravou tlapku. Leva znamena ze prilakava zakazniky. Prava, ze prilakava penize. Vetsina obchodu ma prave tu s levou rukou nahore. Ono to znamena, ze ta kocicka ukazuje at jako prijdes (pojd sem). Jak vidite tak to mam pojistene jak na zakazniky tak na penize (obe tlapky nahore).

V jedne konverzaci se hostitel bavil jak nejaky jeho znamy sedi v kanclu a nebavilo se divat kocce na zada. Tak si ji obratil k smerem k sobe, ale ze to je v podstate spatne, protoze kocka ted nesmeruje spravnym smerem ke dverim odkud ma vitat ty zakazniky. Sakra to jsem si vubec neuvedomil, kdyz jsem si ji pred rokem daval k sobe do kancelare. Taky jsem ji nasmeroval k sobe. Neni nasmerovana k prednim dverim, kde je vchod do nasich kancelare. Jenze nechtene jsem to vlastne udelal chytre. Kocka smeruje k zadnim vratum do skladu. Do vrat, kde nam denne prichazi baliky na Shipito!!!:-). Coz je dulezitejsi nez predni vchod.

Tak a ted jsem prozradil dve zakladni veci proc se mi vlastne dari.

P.S. Jeste jedna zajimavost. Uplne kazdy obcan Singapuru ma k dispozici zdarma internet. Vsude je wi-fi pripojeni a kazdy ma k dispozici pristupove jmeno a heslo. Potreboval jsem se pripojit a nechtelo se mi v hotelu platit $25 na den, takze hostitel mi dal svoje heslo.

Sila Twitteru pro marketing

O Twitteru jsem si myslel, ze je naprosta blbost. Nazor jsem zmenil. Twitter je naprosto super. Ne kvuli tomu, ze vam zrovna muzu napsat cokoliv delam (treba sedim na zachode). Duvod proc se mi Twitter libi je nasledujici:

Kazdy z tech tweetu na obrazku je reklama a link na Shipito. Ale ani v jednom postu nemam prsty. Proste jen pasivne koukam jak uzivatele, ktere vubec neznam delaji nas marketing. V tomto je fantasticka sila.

Nemusim najimat zamestnance na delani marketingu. Nemusim utracet penize. Muzu se soustredit na vylepsovani podnikani. Zadne zbytecne rozptylovani.