All posts by John

Firmy se buduji na mleko a na maso

  • Na mleko je cash flow a zisk.
  • Na maso je co dostanete kdyz firmu prodate.

I kdyz mate firmu co ma velky zisk, tak je to velmi omezene. Vlady po celem svete velmi radi dani zisk. Nebo na nej nasazuji dalsi dane jako zdravotni a socialni. Takze i ten velky prijem po zdaneni nakonec zas tak velky neni. A to je hodne demotivujici. Podnikani (nebo i zamestnani) kdyz ho delate na vysoke urovni je obrovska drina. A za tu drinu chcete byt dostatecne odmeneni.

Kdyz prodate firmu (nebo nejake akcie co ziskate v ramci zamestnani), tak to je to maso. Je to takova zkratka. Najednou si usetrite treba deset let zivota. Deset let, ktere byste obetovali tvrde praci. A mate stejnou odmenu. To je obrovske urychleni. Stejnou castku nasetrit z normalni prace je strasne tezke. Takze ja osobne se priklanim mit ten fokus na oboji. Jak mleko tak maso.

Dnes jsem se potkal s clovekem puvodem z Beloruska. Ma sen delat pizzerii, ale nema dostatek kapitalu. Takze se rozhodl utratit 100 tisic USD, ze svych uspor a nechava si postavit food truck. Ma vidinu, ze na tom krasne vydela. Bude jezdit po meste a prodavat pizzu. Puvodne jezdil s limuzinou, ale ten business sel kvuli Uberu do haje.

Byl se za mnou podivat do pizzerie. Ukazoval jsem mu nas software na management kuchyne. Strasne se mu to libilo jak to pocita food cost a dalsi funkce. Ale pak rikal, ze uz si tak strasne vysnil ten food truck, ze nedokaze z te vize uhnout. Rikam mu, ze jediny zpusob jak na tomto businessu zbohatnout je mit tech pobocek vice. Jinak je to proste zivnostnicina. Jedna provozovna se da prodat za par set tisic USD. Ale sit provozoven narusta na hodnote temer exponencialne.

Je tady obrovsky pretlak penez od private equity a investoru. A ti hledaji koncepty, ktere dokazou dosahnout urcite velikosti. Jedna provozovna je malo. Minimum je potreba deset nebo dvacet provozoven. Valuace pak leti nahoru. Nebo sto provozoven a valuace znovu leti nahoru. Investori si nemuzou dovolit investovat do malickych firem. Kdyz jsem vyjednaval s investory v dobach Shipito, tak kazdy chtel videt, ze mame alespon jeden milion dolaru zisk a aspon deset milionu obrat. Jinak se s vami ani nechteji bavit.  To jsou na Ameriku uplne ty min. cisla, ale kdyz se pres ne prehoupnete, tak vytvarite neuveritelnou hodnotu. Cim vetsi cisla tim lepe. Pak tak hodnota roste tak rychle jak by nikdy nebylo mozne vydelat normalni praci za svuj zivot. Neresim jestli je to dobre nebo spatne. Proste takto ten system funguje. Na svete je obrovsky pretlak penez, ktere hledaji uplatneni.

Tak zatim rekord 38 pizz za den:-)

V patek jsme meli vyrobenych 38 pizz. Zatim to je rekord!

Ale jinak to byl divoky tyden. Kazdy den jsme zmenili v softwaru nejakou malickost, ktera ale hodne ovlivnovala celkove fungovani. Podle realneho provozu a podle chyb co delali zamestnanci se adaptuje software a ovladani.

Je to naprosto neuveritelne co vsechno dokazou lidi udelat nejak jinak nez maji. Treba kdyz pridavaji neco na sklad tak kliknou odebrat misto pridat. Jak jsem menil pracovni dobu tak jsem vsem posilal emaily. Jeden zamestnanec zustal v praci o hodinu dele (den predtim jsme byli otevreni dele a asi email necetl poradne) a pak se divil proc nefunguje software na objednavani. To mi doslova rekl, kdyz jsem se ho ptal proc tak dlouho uklizel. Rikal, ze neuklizel dlouho. Jen 20 minut po uzavreni. Na to mu rikam, ze se ale melo zavrit v 8 vecer a ne 9 vecer. A on mi rikal, ze mu pripadalo divny, ze nejede objednavkovy system a pise, ze jsme zavreni:-).

Taky zalivani tech microgreens je pro nektere lidi narocne. Dokazali je bud prelit nebo nechat uschnout. Proste nemeli absolutne cit na to jak to udelat tak akorat. Ale myslim, ze uz se to zacina vyjasnovat.

Jsou to vsechno veci co je presne potreba odchytat v pocatecnim provozu. Nekdy staci i mala zmena v softwaru, ze se text zvetsi a je vyraznejsi nejake upozorneni. Nebo se trosku jinak udela ovladani. Nebo se napisou lepsi instrukce na papiru a nalepi se na stenu.  A kdyz nic nepomuze tak se najdou lidi, kteri treba vse  ctou poradneji a lepe nasleduji instrukce (I kdyz to je ta nejtezsi cast. Lepsi je mit system co funguje temer s kymkoliv).  Proste to jsou porodni bolesti. A ty se musi postupne vyresit. Jsme otevreni teprve dva tydny.

Taky zakaznici na nas tlaci se svymi pozadavky. Doufal jsem, ze budou vyuzivat svuj online ucet, kde dostavaji za kazdych utracenych $100 zadarmo $10 kredit. Ale hodne lidem je to jedno. A chteji si zavolat a pak pizzu vyzvednout. Nechteji nikam davat svoje informace. Takze jsme pridali i tuto moznost na zaplaceni pozdeji.

Udelali jsme prvni dve rozvazky. Obe byli tak pet minut od pizzerie. Zakaznik plati $5 za rozvazku a pak dali dalsich $5 spropitne ridici! To jsem docela koukal, ale to je Amerika. Lidi jsou zvykli davat spropitne. Zajimave je, ze vetsine zamestnancu se rozvazet nechce, i kdyz prave pres to spropitne si muzou velmi pekne vydelat.

Uz se strasne tesim az budeme trosku stabilni a kazdy bude vedet presne jak ma vypadat vysledny produkt. Zatim se stava, ze vzdycky nekdo neco trosku upravi podle sebe a jak pak nahodne prijedu a zjistim to. Ale zlepsuje se to. V prvnim tydnu jsem mel vice infarktu nez v tom druhem. Vyhoda je, ze pizzerii mam 10 minut od domu:-).

Naklady na zamestnance, marketing a pizzu

Uz se zacina trosku rysovat rozlozeni prodeju pres den. V podstate mrtvo, pak je cas na veceri, prijde nejvice lidi, pak mrtvo. Jenze to neplati uplne presne kazdy den.

Riziko mych uvah je, ze zatim fungujeme strasne kratkou dobu (10 dnu). A na zaklade techto nedostatecnych informaci  rozhodujeme jakou budeme mit oteviracku a kolik lidi bude pracovat.

Pracovni sila je nejvetsi naklad. A kdyz v praci prostoji nekolik lidi par hodin, tak to jsou penize co jsou nenavratne ztraceny. Naklady na suroviny jsou taky velke (kolem 30% ceny pizzy), ale kdyz nevarite tak je neutratite.

Treba priklad relativne normalnich oteviracich hodin (pocitam s tim, ze smena je o neco delsi nez oteviraci hodiny), protoze zamestnanci potrebuji pul hodiny na pripravu a min. pul hodiny na uklid po zavreni). Hodinovka je vcetne dani.

Start End Employees Per hour Day Month
Shift hours 11:30 AM 9:30 PM 2 $16.50 $330.00 $9,900.00

Dalsi vec je, ze s rozvozem to naskoci jeste vice. Par ridicu navic a ty hodiny nabobtnavaji. V Kalifornii si hlidaji, aby ridic byli zamestnanci (a ne na zivnostnak), takze to taky neni jednoduche

Logicky je cil dostat provoz do break even bodu. Jinak ty naklady naskakuji.

Takze zjednodusene je to  matematicko-podnikatelsky ukol na vyreseni:
– Naklady na zamestnance jsou 10 tisic dolaru. Musite je platit i kdyz se nic neproda.
– Naklady na pizzu jsou kolem $3 (suroviny)

Priklad 1: Neprodate vubec nic, tak vas to porad stoji 10 tisic USD za zamestnance.

Priklad 2: Muzete prodavat pizzu za nejnizsi cenu $3 za kus. Budete nejlevnejsi na trhu. Nikdo neprodava jen za hodnotu surovin. Porad vas to stoji 10 tisic USD za zamestnance.

Ktery z tech prikladu se vam vice libi?

Ano jsou to extremy, ale ty extremni priklady pomahaji premyslet nad celou situaci. Tak jak byste nastavili ceny? Radeji drazsi nebo levnejsi? Jak treba psal Clayton v komentarich, ze by mel strach, ze pizza nevypada dostatecne draze. Ja treba radeji chci byt levnejsi na zacatku a postupne zdrazit. Ale ted chci prodavat a nechci aby vysoka cena tomu branila.

Nebo kolik dat penez do marketingu, aby se dosahlo co nejdrive toho break even bodu. A jeste najit marketing co fungue. Coz je dalsi dulezita otazka, protoze kdyz treba zjistite, ze vas konverze stoji $30 pres PPC na jednu objednavku na ktere vydelate $1.50 tak neni lepsi rozdat 10 pizz zdarma v ramci promotion? Co je lepsi promotion, ze nekdo ochutna pizzu? Nebo ze uvidi reklamu? Ale i to rozdavani zdarma se da delat chytre nebo hloupe. Da se to udelat tak, ze z toho je dalsi promotion a nesnizi se hodnota znacky toho produktu.

Jsou to podle me zajimave otazky tak jak u jakehokoliv businessu, ktery se rozjizdi.

Jinak uz mam cely seznam napadu co chci zkusit. A jsem velmi zvedavy co pomuze nejvice. Protoze v tomto pripade nechci cekat na pomaly organicky rust.

Prvni den co jsme chteli delat rozvazku

Je nedele, tak jsem ocekaval, ze to bude pomaly den na prodeje. Zmenili jsme pracovni dobu. Do ted jsme meli otevreno od 12 do 8 vecera. Jenze na ten obed tam vubec nikdo nechodil. Treba do 4 odpoledne neprisla ani jedna objednavka. To se delo cely tyden. V patek jsem se rozhodl, ze od vikendu budeme otevreni odpoledne a posuneme zaviracku z 8 na 9 vecer. A misto dvou lidi budeme mit na smene tri lidi a zkusime delat rozvazky.

Naklusal jsem ve ctyri do provozovny, ze ukazu vsem jak se vlastne rozvazka dela v tom nasem systemu. Nemame appku, ale jen responzivni web. Ktery funguje sice dobre, ale je to trosku krkolomne. Pri rozvazeni se adresa otevre v Google Maps. A po dovezeni jde clovek zpet na web stranku a odklikne, ze dovezl. Na Androidu me to funguje dobre. Na iPhonech me to pripadalo trosku krkolomnejsi.

Hned jak jsem prisel tak zacala troubit ta trubka co oznamuje nove prichozi objednavky. Ja jsem mezitim zkousel v sandbox verzi webu naklikat taky objednavky at si zamestnanci muzou nanecisto vyzkouset jak ta dodavka probiha. Ale jak porad houkala ta trubka, tak jsem myslel, ze se moje testovaci objednavky pletou mezi ty zive. Oni se castecne pletly protoze sandbox verze nam tiskla stitky na krabice i u tech testovacich. Takze to byl trosku chaos.

Jen ta pointa byla, ze dve hodiny po otevreni jsem nemel cas poradne nic vysvetlit a v podstate jsem se modlil, at zadna objednavka na dovezeni neprijde. Protoze nikdo by nevedel poradne ani jak to udelat.

Ono fakt to normalne po otevreni je strasne pomale. A treba hodinu nebo dve se nic nedeje. Nebo prijde objednavka na jednu pizzu. Ted se jich behem dvou hodin udelalo 21.

Byl to prvni takovy trosku stress to vsechno zvladnout. Tym vsechn zvladl na jednicku (kdy pomineme, ze nekteri zakaznici dele cekali). Ale mezitim jsem se s nimi bavil. Jedna pani, ze tam uz byla a ted jde objednat znovu. Ze jim strasne pizza chutnala. Jde to vsem rict v praci. A jde ted koupit pro maminku, ktere je 94 let. Ta ji rekla, ze zadne microgreens na pizzu nechce. Tak ze se s ni hadat nebude a objedna dve. Jednu s microgreens a druhou bez.

Takze pro maminku ciste pepperoni, jeste si porucila, ze ji mame ten crust potrit cesnekem a bere ji i hraskovou polevku. Maminka je puvodem imigrantka z Polska, takze je zvedava jak ji  polevka bude chutnat.

Pak jsem zjistil, ze mi tam chodi sousedi z jedne firmy a ti uz si objednali petkrat. Ze majitel je nekde z Blizkeho vychodu a ze je nadseny z ten si pizzy Rattlesnake (je s hummusem). Jak to strasne dobre chutna.

Dalsi clovek prisel jak se mu libi ty nase jmena pizz. Tak rikam, ze to nechavam vymyslet zamestnance a ze klidne neco muzou pojmenovat i zakaznici.

No uplne jsem si rikal, ze skoda, ze tam nemuzeme aspon na stojaka neco servirovat. Hned bych kazdemu nabidnul sklenku vina.:-) Zajimavy s kazdym pokecat. Bylo videt dobre nadseni jak jsou z provozovny radi. Mozna ni moc te reklamy potrebovat nebudeme.

Byl z toho pocit, ze mame prvni takovou “Rush hour”. Dvacet jedna pizz za nepusobi jako moc. A ja vim, ze neni. Ale pripomina mi to strasne Shipito, kdy nam treba prislo 25 baliku za den. A pak 50 baliku za den a rikali jsme si jaky je to frmol, ze toho uz chodi hrozne moc. Samozrejme kdyz nam pak chodilo tisice za den tak jsme se jen usmivali tem nasim puvodnim predstavam.