Kdyz se podivam zpetne na svuj zivot tak jsem nekolikrat udelal docela velke radikalni zmeny. Byly to zmeny ze kterych jsem mel obrovsky strach. Nechtel jsem je delat, protoze jsem zil ve svem pohodli a mel jsem obavu neco menit.
Tohle si myslim, ze je docela velke nebezpeci vlastniho rozvoje. Sam to u sebe vidim. Na neco zvyknu a mam pocit, ze to tak musi byt. Proste jsem zvykly neco delat nebo zit urcitym zpusobem. Ale pritom by slo zit mnohem lepsim zpusobem nebo udelat pozitovni zmenu, ale je tezke najit odvahu a udelat to rozhodnuti. Nebo je az prilis jednoduche si najit spoustu duvodu proc by se zmeny delat nemely.
Lidi jsou asi od prirody lini a nechce se jim zbytecne vyvijet energii, kdyz neni 100% garantovany vysledek. Ale v zivote to je tak, ze na 100% neni garantovane vubec nic. Proste clovek musi sem tam neco risknout. Udelat zmenu. Dostat se do situace, ktera je nova, neznama a neni to pritom moc prijemne. Ale kdyz to prekona tak zjisti, ze se zase neco noveho naucil a k necemu to bylo. A nemusi jit vzdy o to, ze se mu zadari. I neuspech je pozitivni (je to zkusenost).
Ale nejhorsi je nikdy se o nic nepokusit. Vidim treba lidi, kteri dokazou dlouze vypravet proc neco nejde. Ale pritom s tim nemaji vubec zadnou praktickou zkusenost. Nikdy to nezkusili. Nikdy se neodhodlali neco risknout. Nikdy neudelali zmenu ze sveho stereotypu, zivota nebo pohodli. Takovyto lide jsou jako jed. Kdyz se budete o neco pokouset tak vas budou zrazovat. Ukazou vam duvody proc to nejde. Budou ztracet spoustu vaseho casu. Ale pritom s tim co chcete delat nemaji zadnou konkretni zkusnost. Nikdy se od takovych lidi nenechte odradit!