Pujcovani penez a vztahy

Kdyz vas jednou okoli zacne povazovat za bohateho tak velmi brzy zacnou nasledovat zadosti o pujceni penez.

Tohle je strasne neprijemna vec. Ty zadosti zacnou chodit od rodiny, kamaradu, zamestnancu nebo i od vzdalenych lidi.

Ono z pohledu tech mene bohatych to docela chapu. Oni totiz maji pocit, ze jsou na tom strasne spatne a ze vy jste na tom hrozne dobre. Takze nejaka ta stovka nebo tisicovka proste nemuze byt problem pujcit. A z toho osobniho pohledu ma ten chudsi v podstate pravdu.

Jenze zkuste se na to divat z trosku jineho pohledu. Dejme tomu, ze zijete v bohate zemi jako je Ceska republika. Ano, fakt to je bohata zeme. A ikdyz nemate pocit, ze jste nejak hodne bohati tak na tom jste dobre! Podobne to je ve vsech vyspelych zemich.

Divejte se na to z perspektivy lidi nekde v Africe, Jizni Americe nebo Asii, kteri treba vydelaji 30 dolaru (650 Kc) za mesic. Kdybyste jim dali treba par stovek nebo tisic korun tak jim to neuveritelne zlepsi zivot. Vam by par stovek korun urcite nic neudelalo. Tohle je pohled z jejich perspektivy, kdy vidi, ze i obycejny clovek v CR je strasne bohaty.

Dokazete to vysvetlit proc pujcit nemuzete? No to je prave to hrozne tezke. Protoze z jeho perspektivy jste strasne bohaty clovek a prece by vam to nic neudelalo.

Tohle se tezkovysvetluje kdyz jste v te roli bohatsiho cloveka. Citite se strasne blbe to vubec vysvetlovat. A nakonec vam stejne ten chudsi neveri a rekne si, ze jste hajzl.

Pak treba udelate chybu, ze nekomu pujcite a pak se to teprve rozjede. Ono kdyz pujcite jednomu tak pak musite pujcovat dalsim. Kdyz pujcim jednomu zamestnanci tak prijdou dalsi… pak se pridaji ruzni pribuzni.A tak dale..

Ty pujcky maji dalsi velmi neprijemny dopad. Kdyz totiz takto nekomu blizkemu pujcite tak to neni, ze by to nejak upevnilo ten vas vztah a jeste vas to s tim clovekem zblizilo. Nevim proc, ale funguje to presne obracene. Ten co si pujcil zacne po case byt tak trosku nasrany. Kazda konverzace se nepadne stocik tomu dluhu. Treba si vam stezuje jak je na tom zrovna spatne a znovu se citite spatne, kdyz vite ze vam dluzi. Na rovinu se to nerekne. Jen to tak visi ve vzduchu. Tak mate chut rict atvam nic nesplaci. A to je taky spatne. Kdyz zacnete rozdavat tak se automaticky stavate dojnou kravou a uz vidite, ze tak lidi kolem vas uvazuji. Malokdo dokaze prijmout dar s vdekem. Hodne lidi usoudi, ze kdyz davate tak mate tolik, ze si zacnou klast pozadavky na co dalsiho byste meli dat. Kazi to pratelstvi a vztahy.

Posledni frustrujici aspekt je, ze kazdy si dela sve zivotni rozhodnuti a nese nasledky tech rozhodnuti. Neumi treba hospodarit s penezmi. Utraci za nesmysly. Bere s pujcky nebo zavazky co by si brat nemel. Dela uplne nesmyslne investice. Na vasi radu neda. Ma to svoje silne presvedceni. Na ty blba rozhodnoti ma vlastni rozum, ale kdyz pak ma nest dusledky tak je presvedcen, ze za to nemuze. Ze se do te situace dostal nevinne. Tohle je znovu strasne tezke, protoze kdyz jste uspesnejsi a bohatsi tak vidite, ze doopravdy ve vetsine pripadu tyto nestesti jsou spatne rozhodnuti, ktere vy osobne nedelate. A to ze je nekdo z vasich blizkych dela je presne duvod proc jsou tam kde jsou.

Jestli potrebujete pujcit penize a znate nekoho bohatsiho tak se ho ani neptejte. To je dalsi omyl, ze si myslite, ze kdyz se jen tak zeptate, ze o nic nejde. Jde. Ono i to odmitani je strasne neprijemne. Kdyz chci nekomu pomoci tak to udelam sam od sebe. Ale strasne nemam rad, kdyz se to pak obraci v seznam dalsich pozadavku. Ono to proste zhorsi vztahy kdyz uz musim nekomu vysvetlovat proc mu nepujcim nebo jen tak nedam penize.

Mam pocit, ze je tady dalsi realitni bublina

Myslim, ze se vracime do “realitni bubliny”. Dnes jsem dostal neformalni nabidku na odprodej skladu v Torrance. Agent prisel, ze ma klienta, ktery ho koupi a rovnou navrhnul cenu. Ta cena mi pripada velmi premrstena a pusobi to lakave.

Jen se mi nechce prodavat. Sklady jsou pro me takova jistota. Kdyz by byla inflace tak investice do nemovitosti je ochrana pred inflaci. Versus mit penize v hotovosti. Vypada, ze zadna inflace nehrozi. Ale nechapu kdyz vlady po celem svete jen tisknou nove a nove penize, ze uz neprisla. No nevim. Nejsem zadny ekonom. Jen jsem mel dobry pocit, ze mam investice do nemovitosti, kde tu ochranu pred inflaci vidim.

Druhy argument jsou ty pravidelne cykly. Ceny nemovitosti jdou nahoru a pak dolu. To je proste zakonitost, ktere se neda vyhnout. Na trzich kde je mala nabidka, je to trosku slozitejsi. I kdyz jdou ceny dolu, tak zrovna nemusi byt nic na prodej. Lidi co nemusi tak prodavat nebudou. Takze se neda jednoduse rict, ze prodat ted a koupit az budou ceny dole.

Ted mam temer jistotu, ze kdybych prodal za cenu co mi bylo nabidnuto tak je to aspon 15% nad tim co povazuji za uz vysponovane ceny (dvojnasobek od doby zhruba pred 6 lety). Mozna ten trh dalsich 15% vysplha a mozna taky ne. Mozna to vezme dalsich 10-15 let nez se to na tuto cenu dostane. Uprimne bych se nedivil.

Zivot me naucil, ze je potreba vyuzivat prilezitosti. Kdyz se naskytnou. Ale zaroven ty penize absolutne na nic nepotrebuji. Danove je to nevyhodne prodat. A mam ty nemovitosti rad. Takze asi neprodam. Ale je fascinujici videt jak se ten trh vyviji.

Muze jedna pekarna upect a hlavne prodat 10 tisic bochniku chleba denne v Los Angeles?

Pred casem jsem psal uvahu kolik se da vydelat na provozovani kavarnynebo pekarny.Me vzdycky lakala spise tak pekarna nez kavarna. Ale vzdycky jsem si rikal, ze to bude podnikani na kterem bude tezke mit dobry zisk. Beru z to z meho pohledu a zkusenosti s podnikanimi jako je IncParadise nebo Shipito, kdy jsem ten zisk mel velmi slusny. Nikdy jsem nepodnikal v nicem, kde by byly male marze.

U te pekarny jsem mel dalsi obavu, ze americani nejsou tolik zvykli jist pecivo. Takze jsem se na to dival hodne skepticky kolik bochniku chleba se da vubec prodat. A kdyz je v podnikani mala marze, tak je nutne mit co nejvetsi objem. A to se mi zdalo u te pekarny docela tezke docilit.

Ted jsem ale narazil na clanek o pekarne BreadBar v El Segundo. Nevim jestli se tomu dat verit, nebo to nejaky novinar popletl. Ale pripada mi neuveritelne, ze by napekli 10 tisic bochniku chleba denne!

IMG_20160817_172910

IMG_20160817_172858

Jestli toto je pravda, tak musim ten muj pesimismus vyrazne poupravit. 10 tisic bochniku je uz velmi slusny business. Kvalitni chleba se prodava retail od $4 do $10. Prumerne $6-$8. Kdyby wholesale cena byla polovicni tak je to $3-$4 na bochnik. Naklady na mouky a energii odhaduji na $1-$2 na bochnik. Takze hruby zisk $1-$2 na chleba. 10 tisic bochniku denne x $1-$2 = $20 tisic nebo $30 tisic dolaru hrubeho zisku denne?

Uprimne si rikam, ze snad ten novinar fakt musel udelat chybu. Ze tolik chlebu se tady snad ani nemuze prodat. Co si o tom myslite?

Perfektni doba na prodani skladu v Kalifornii

Ted je perfektni cas na to prodavat a pronajimat sklady v Kalifornii. Vacancy rate v South Bay (oblast kde mam sklady) je pouze 0.7%. Jeste pred dvema roky to bylo lehce pod 6%. Ta vacancy rate se spocita tak, ze soucet velikosti vsech skladu k pomeru kolik prostoru je volne k dispozici. Takze v podstate neni temer nic k dispozici.

Klasicke pravidlo nabidky a poptavky. A je to perfektni trh pro prodavajici nebo pronajimatele.

vacancy

Ted je presne doba kdy se ta cena da vysponovat jak pri prodeji nebo pri pronajmu. Pri prodeji jeste vice. Chodi mi nabidky na prodej aniz bych ty sklady nabizel na prodej. Proste neni nic na trhu a tim padem lidi agresivne hledaji moznosti jak neco koupit.

Sklady v Hawthorne u kterych banka mela pocit, ze uz moc riskuji, kdyz jsem je kupoval jsou na vice nez dvojnasobne cene. Tehdy jsem s nimi hrozne bojoval, aby mi na ne pujcili. Pri prodeji firmy jsem je kompletne splatil. A ted mi stejna banka nabizi, ze mi na ne znovu pujci (mozna vice nez jsem za ne zaplatil) a maji obrovsky zajem tu pujcku dat! Jsou to neskutecne paradoxy.

Uprimne ty sklady prodavat nechci. Chci si je nechat. Ale kdybych mel na penize lepsi vyuziti tak ted by byla nejlepsi doba prodat.

Travel Rewards kreditka 2.6% cash back a zdarma obchodovani s akciemi

Nahodou jsem prisel na to jak mit snad uplne nejvetsi cash back za utraceni na kreditce a jeste obchodovat zdarma s akciemi.

Vysledkem je, ze dostavam 2.6% cash back z kazde utraty co zaplatim kreditkou (neomezene). Jen mimochodem ten cash back se v USA oficialne nemusi danit. Je to brane jako rabat (sleva z utraty). Plati to stejne jako pro vydelavani mil na kreditkach.

Dalsi vyhoda je, ze mi tento setup umoznuje obchodovat s akciemi a neplatit vubec zadne provize. To byl v podstate hlavni duvod proc jsem to udelal. Chtel jsem delat castejsi obchody s akciemi (kvuli dollar cost averaging) a hledal jsem co nejlevnejsi provize. Ted muzu udelat 100 transakci mesicne bez poplatku.

Je to pres kreditku: Bank of America Travel Rewards.

K ziskani tech nejvetsi vyhod je potreba mit jeste bezny checking ucet (bez poplatku). A pro obchodovani s akciemi Merril Edge brokersky ucet. Kdyz je soucet zustatku na beznem ucte a akciovem ucte vetsi nez $50,000 tak dostanete 50% bonus v poctu bodu za utraceni na kreditce a 30 transakci zdarma na brokerskem ucte. Kdyz mate zustatek vice nez $100,000 tak je bonus na kreditce 75% + 100 transakci zdarma.

Kdyz mate nejaky jiny brokersky ucet, kde obchodujete s akciemi tak si ho staci prevest do Merril Edge. Akcie nemusite prodavat. Proste se jen vsechny vase pozice prevedou na novy brokersky ucet. A cela hodnota se zapocita do toho zustatku.

Takto pak vypada utrata na kreditce:

bofa

V restauraci jsem utratil $23.45. Standardne dostavam 1.5 bodu za kazdy utraceny dolar. Plus ten 75% bonus. Celkem jsem dostal 61 bodu za utracni $23.45. Tech 61 bodu se da vymenit za hotovost v hodnote $0.61. Coz odpovida 2.6% cash back.

Ta komplikace je, ze ten nejvyhodnejsi pomer vymeny za hotovost je jen za tzv. travel credit. Coz je jakakoliv utrata za cestovani. Na vypise z banky je oznaceno automaticky ktere utraty patri do teto kategorie. Klasicky tam patri hotely, letenky, nejaka doprava, ale taky jsem si vsiml, ze mi tam zaradili i to co jsem utratil utratu za posilovnu.

Na vypise pak staci kliknout na tu cestovatelskou utratu, vymenit ji za body a vratit si hotovost.